M95

Bodák Mannlicher M95

Bodáky Mannlicher M1895 jsou nejčastěji zastoupené chladné zbraně habsburské monarchie u nás. Je to velice zajímavý sběratelský materiál a je zde ještě dost neprobádaných oblastí i vzhledem k tomu, že se tyto bodáky rozšířily do dalších zemí.

Základní rozdělení je na bodáky na pušku a štuc (Stutz - krátká puška). Později, během 1. sv. války byl přidán úchyt na bodák i na karabinu. Bodáky na štuc (karabinu) mají na nákružku mušku, která překrývá mušku zbraně, a tím upravuje změněné balistické vlastnosti po nasazení bodáku.

Další rozdělení je podle provedení pro mužstvo a pro poddůstojníky. Poddůstojníci měli bodák upravený pro upevnění střapce (portepe). Úprava spočívala v osazení hlavice rukojeti plochým očkem a příčky hákem.

Bodáky se liší i provedením, rozlišujeme mírovou a válečnou produkci a bodáky náhradní.

Poslední způsob rozdělení je podle značení. Na bajonetech se vyskytují tyto druhy značení: značka výrobce, datum výroby, armádní přejímací značka (někdy obsahující datum), kód jednotky, číslo zbraně, technologické značky výrobce a označení vzoru.

S bodáky M95 nás seznámí jejich sběratel Karel Uzel, jemuž tímto děkuji za spolupráci. Petr Rubín

Obsah:

Kontakt pro zájemce o toto téma: M1895@seznam.cz

Nová aktualizace 22. 02. 2012

Předchozí aktualizace 09. 01. 2011

	1.	KONSTRUKCE BODÁKU
		1.1	Konstrukční detaily
		1.2	Stručný přehled variant
Nově přidáno			1.2.1	Seznam bodáků M95 podle typu
Aktualizováno		1.3	Zbraně osazené bodákem M95

	2.	ZNAČENÍ
		2.1	Přehled výrobců
			2.1.1	Přehled značek výrobců
			2.1.2	Řazení bodáků podle výrobců
Aktualizováno		2.2	Přehled přejímacích značek
Aktualizováno			2.2.1	Neidentifikované značky
		2.3	Značení bodáků značkami vojenských útvarů habsburské monarchie
			2.3.1	Staré značení
Aktualizováno			2.3.2	Nové značení
			2.3.3	Schéma mírového číslování bodáků podle instrukce G3
		2.4	Značení československých bodáků
			2.4.1	Kódy divizí
			2.4.2	Značení čs. bodáků a šavlí 1918 - 1939
		2.5	Značení německých bodáků
			2.5.1	Popis značení
			2.5.2	Monogramy panovníků
			2.5.3	Příklady značení bodáků
			2.5.4	Význam zkratek

	3.	GALERIE BODÁKŮ
		3.1	Rakousko-Uhersko
			3.1.1	M95 na štuc, FGGY, mírová produkce
			3.1.2	M95 bulharská úprava původně poddůstojnického bodáku, E. Jung
Aktualizováno			3.1.3	M95 mírová produkce, OEWG
			3.1.4	M95 válečná produkce, OEWG
			3.1.5	M95 L. Zeitler
			3.1.6	M95 FGGY
			3.1.7	M95 Ars Arm
			3.1.8	M95 pro poddůstojníky, OEWG válečná produkce
Aktualizováno			3.1.9	M95 pro poddůstojníky, OEWG mírová produkce
			3.1.10	M95 pro poddůstojníky, L. Zeitler
Aktualizováno			3.1.11	M95 na štuc , pro poddůstojníky (předělávka modelu pro mužstvo), FGGY
			3.1.12	M95 BFM
Aktualizováno			3.1.13	M95 na štuc , válečná produkce OEWG
			3.1.14	M95 FGGY
			3.1.15	M95 FGGY
			3.1.16	M95 degradace poddůstojnického provedení, OEWG
			3.1.17	M95 degradace poddůstojnického provedení, OEWG
			3.1.18	M95 AB
			3.1.19	M95 degradace poddůstojnického provedení, OEWG
			3.1.20	M95 pro poddůstojníky, FGGY, mírová produkce
			3.1.21	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, vál. provedení, úprava bodáku na pušku
			3.1.22	M95 OEWG na štuc, válečné provedení, úprava bodáku na pušku
			3.1.23	M95 FGGY na štuc, válečné provedení
			3.1.24	M95 OEWG na štuc pro poddůstojníky, mírové provedení
			3.1.25	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
			3.1.26	M95 OEWG na štuc, mírové provedení
			3.1.27	M95 OEWG, pro poddůstojníky (předělávka modelu pro mužstvo)
			3.1.28	M95 FGGY, mírová produkce
Nově přidáno			3.1.29	M95 Ars. Arm.
Nově přidáno			3.1.30	M95 neznačený
Nově přidáno			3.1.31	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.32	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.33	M95 neznámé značení
Nově přidáno			3.1.34	M95 neznačený, pro poddůstojníky
Nově přidáno			3.1.35	M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky
Nově přidáno			3.1.36	M95 OEWG, provizorní úprava pro poddůstojníky
Nově přidáno			3.1.37	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.38	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.39	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.40	M95 OEWG, válečné provedení
Nově přidáno			3.1.41	M95 AB na štuc, úprava bodáku na pušku
Nově přidáno			3.1.42	M95 OEWG pro poddůstojníky na štuc, úprava bodáku pro mužstvo na pušku
Nově přidáno			3.1.43	M95 OEWG
Nově přidáno			3.1.44	M95 FGGY pro poddůstojníky, úprava bodáku pro mužstvo
Nově přidáno			3.1.45	M95 OEWG pro poddůstojníky

		3.2	Rakouská 1. republika
			3.2.1	M95 GM
			3.2.2	M95 HWF
			3.2.3	M95 Stf.
			3.2.4	M95 Stf.
			3.2.5	M95 Stf.
Aktualizováno			3.2.6	M95 Stf pro poddůstojníky
			3.2.7	M95 HWF
			3.2.8	M95 GM na štuc
			3.2.9	M95 Stf. na štuc pro poddůstojníky

		3.3	Maďarské království
Nově přidáno			3.3.1	M95 FGGY

		3.4	Německá říše / nacistické Německo
			3.4.1	M95 Ernst Busch
			3.4.2	M95 Ernst Busch
			3.4.3	M95 OEWG - repase po roce 1938
			3.4.4	M95 MO - repase po roce 1938
			3.4.5	M95 AB - repase po roce 1938
			3.4.6	M95 OEWG - repase po roce 1938
			3.4.7	M95 OEWG - repase po roce 1938
Nově přidáno			3.4.8	M95 repasovaný
Nově přidáno			3.4.9	M95 Praga
Nově přidáno			3.4.10	M95 Stf na štuc

		3.5	Československá republika
			3.5.1	M95 Praga, nová výroba
			3.5.2	M95 Praga (OEWG), kompletace
			3.5.3	M95 MO
Aktualizováno			3.5.4	M95 ČSZ
			3.5.5	M95 ČSZ (OEWG), kompletace
			3.5.6	M95 MO, bulharská repase
			3.5.7	M95 AB
Aktualizováno			3.5.8	M95 MO
			3.5.9	M95 ČSZ
			3.5.10	M95 OEWG
			3.5.11	M95 ČSZ
			3.5.12	M95 MO
			3.5.13	M95 MO
			3.5.14	M95 OEWG pro poddůstojníky na štuc, válečné provedení
			3.5.15	M95 Praga (OEWG), kompletace
			3.5.16	M95 pro poddůstojníky, Praga (OEWG), kontrola
			3.5.17	M95 BFM
			3.5.18	M95 GM
Nově přidáno			3.5.19	M95 Praga (OEWG)
Nově přidáno			3.5.20	M95 OEWG
Nově přidáno			3.5.21	M95 Praga

		3.6	Srbské království
			3.6.1	M95M ATZ
			3.6.2	M95M OEWG
			3.6.3	M95M

		3.7	Bulharské carství
			3.7.1	M95 OEWG (1903 řecké námořnictvo)
			3.7.2	M95 OEWG, (1903 řecká armáda)
			3.7.3	M95 Sofia Arsenal
			3.7.4	M95 Simson Suhl
			3.7.5	M95 FGGY
			3.7.6	M95 FGGY

		3.8	Polská republika
			3.8.1	M95 Zbrojovka Krakow
			3.8.2	M95 Zbrojovka Krakow
			3.8.3	M95 Zbrojovka Krakow

	4.	VYCHÁZKOVÉ BODÁKY A POBOČNÍ ZBRANĚ VOJ. GÁŽISTŮ
		4.1	Vycházkové bodáky rakousko-uherské armády
			4.1.1	Neznámý výrobce
			4.1.2	Neznámý výrobce
			4.1.3	OEWG
			4.1.4	Neznámý výrobce
			4.1.5	Neznámý výrobce
			4.1.6	WK&C
			4.1.7	Neznámý výrobce
			4.1.8	Pro kadety, neznámý výrobce
			4.1.9	W. Kralka
Nově přidáno			4.1.10	Neznámý výrobce
Nově přidáno			4.1.11	Neznámý výrobce
Nově přidáno			4.1.12	WK&C
Nově přidáno			4.1.13	Neznámý výrobce

		4.2	Bodáky pro vojenské gážisty rakousko-uherské armády
			4.2.1	M95 s kostěnými střenkami, neznámý výrobce
			4.2.2	M95/90 úprava modelu pro mužstvo, FGGY
			4.2.3	Úprava bodáku pro mužstvo, OEWG
			4.2.4	FGGY na štuc
Nově přidáno			4.2.5	Úprava bodáku pro mužstvo
		4.3	Vycházkové bodáky československé armády
			4.3.1	ČSZ
			4.3.2	OEWG

	5.	POCHVY
		5.1	Rakousko-Uherské pochvy
			5.1.1	Neznámý výrobce
			5.1.2	V&N
			5.1.3	V&N náhradní
			5.1.4	Neznámý výrobce, náhradní
			5.1.5	V&N vycházkový
			5.1.6	OEWG s ohýbaným noscem
			5.1.7	FGGY
			5.1.8	Neznámý výrobce
Aktualizováno			5.1.9	OEWG s hranatým noscem
			5.1.10	Pro poboční zbraň vojenských gážistů
			5.1.11	Neznámý výrobce
			5.1.12	Neznámý výrobce
			5.1.13	V&N náhradní
			5.1.14	AB s ohýbaným noscem
			5.1.15	OEWG, niklovaná
Nově přidáno			5.1.16	BB
Nově přidáno			5.1.17	OEWG
Nově přidáno			5.1.18	AB s hranatým noscem
Nově přidáno			5.1.19	OEWG, hnědá
		5.2	Bulharské pochvy
			5.2.1	Neznámý výrobce
			5.2.2	FGGY
			5.2.3	OEWG
			5.2.4	AB
		5.3	Československé pochvy
			5.3.1	ČSZ, pro bodák vz. 22
Aktualizováno			5.3.2	Praga
			5.3.3	Neznámý výrobce
			5.3.4	MO
			5.3.5	MO niklovaný
			5.3.6	Neznámý výrobce
			5.3.7	ČSZ
		5.4	Srbské a jugoslávské pochvy
			5.4.1	M95M
			5.4.2	M95M
		5.5	Německé pochvy
			5.5.1	OEWG
Nově přidáno			5.5.2	ČSZ
Nově přidáno			5.5.3	Praga
		5.6	Pochvy Rakouské republiky
			5.6.1	Neoznačený výrobcem
			5.6.2	V&N
		5.7	Neurčené pochvy
Nově přidáno			5.7.1

	6.	ZÁVĚSNÍKY
		6.1	Rakousko-Uherské závěsníky
			6.1.1
			6.1.2
			6.1.3
			6.1.4
			6.1.5
			6.1.6
			6.1.7
			6.1.8
			6.1.9
			6.1.10
			6.1.11
			6.1.12
			6.1.13
Aktualizováno			6.1.14
			6.1.15
			6.1.16
			6.1.17
			6.1.18
			6.1.19
			6.1.20
			6.1.21
			6.1.22
			6.1.23
			6.1.24
			6.1.25
Nově přidáno			6.1.26
Nově přidáno			6.1.27
Nově přidáno			6.1.28
Nově přidáno			6.1.29
		6.2	Bulharské závěsníky
			6.2.1
			6.2.2
			6.2.3
			6.2.4
			6.2.5
			6.2.6
			6.2.7
			6.2.8
			6.2.9
			6.2.10
			6.2.11
			6.2.12
			6.2.13
			6.2.14
			6.2.15
			6.2.16
			6.2.17
			6.2.18
			6.2.19
			6.2.20
			6.2.21
			6.2.22
			6.2.23
			6.2.24
			6.2.25
			6.2.26
			6.2.27
			6.2.28
Aktualizováno			6.2.29
Aktualizováno			6.2.30
			6.2.31
			6.2.32
Nově přidáno			6.2.33
		6.3	Československé závěsníky
			6.3.1
			6.3.2
			6.3.3
			6.3.4
			6.3.5
			6.3.6
			6.3.7
			6.3.8
			6.3.9
		6.4	Německé závěsníky
			6.4.1
Nově přidáno			6.4.2
			6.4.3
			6.4.4
			6.4.5
		6.5	Rakouské republika - závěsníky
			6.5.1
Nově přidáno			6.5.2
Nově přidáno			6.5.3

	7.	STŘAPCE
		7.1	Střapce na bodáky Rakousko-Uherska
			7.1.0.1	Způsoby vázání střapců
			7.1.0.2	Sjednocující barvy pluků
Nově přidáno			7.1.0.3	Příklady skutečných značek jednotek a jejich egalizační barvy
Nově přidáno				7.1.0.3.1	Pěší pluk
Nově přidáno				7.1.0.3.2	Bosensko-hercegovský pěší pluk
Nově přidáno				7.1.0.3.3	Rakouská zeměbrana, zemští a císařští střelci
Nově přidáno				7.1.0.3.4	Myslivecký pluk
Nově přidáno				7.1.0.3.5	Hulánský pluk
Nově přidáno				7.1.0.3.6	Technické jednotky
Nově přidáno				7.1.0.3.7	Vojenské ústavy a školy
Nově přidáno				7.1.0.3.00	Neurčené značky
			7.1.1	Střapec pro vojenské gážisty
			7.1.2	Poddůstojnický služební střapec
			7.1.3	Střapec pro vojenské gážisty
			7.1.4	Střapec pro vojenské gážisty
			7.1.5	Střapec pro vojenské gážisty
			7.1.6	Poddůstojnický střapec
			7.1.7	Střapec pro hudbu
			7.1.8	Poddůstojnický střapec
			7.1.9	Poddůstojnický střapec
			7.1.10	Střapec pro hudbu
			7.1.13	Střapec pro poddůstojníky, FJ1
Nově přidáno			7.1.14	Střapec pro poddůstojníky myslivců, FJ1
Nově přidáno			7.1.15	Smuteční střapec pro vojenské gážisty
		7.2	Střapce na československé bodáky
			7.2.1	Vycházkový střapec (pravděpodobně)
			7.2.2	Střapec pro poddůstojníky
			7.2.3	Střapec pro délesloužící
			7.2.4	Délesloužící desátník se střapcem se státním znakem
			7.2.5	Střapec pro četníky
		7.3	Střapce na bodáky Německé říše
			7.3.1	Význam barevného rozlišení střapců pro mužstvo, císařské Německo
			7.3.2	Barevné rozlišení poddůstojnických střapců podle zemí, císařské Německo
Nově přidáno			7.3.3	Střapce k bodákům nacistického Německa, barevné značení
Nově přidáno			7.3.3.2	Střapec pro policii
		7.4	Střapce na bodáky Rakouské republiky
Aktualizováno			7.4.1
Aktualizováno			7.4.2
			7.4.3
		7.5	Střapce na maďarské bodáky
			7.5.1	Tři rozdílné střapce
			7.5.4

	8.	ROZMĚRY
		8.1	Rozměry bodáků
		8.2	Rozměry pochev

	9.	ODVOZENÉ BODÁKY
		9.1.1	M 95/90
		9.1.2	M 95/90
		9.2	ČSR vz. 22
		9.3	ČSR vz. 16/33
		9.4	Řecko M 1903/14
		9.5	Maďarsko M 1931
		9.6	ČSR pro praporčíky
		9.7	Turecko 1887 nebo 1890
Nově přidáno		9.8	Jugoslávská konverze bodáku Mannlicher M1890 na M95M

	11.	PRAMENY

1. KONSTRUKCE BODÁKU

Bodák M95 je osvědčené nožové konstrukce jednoduchých tvarů s jednosečnou čepelí se středovým hrotem a falešným ostřím. Jednoduchá příčka s nákružkem pro uchycení na hlaveň má u poddůstojnické verze hák na provlečení střapce. Příčka je přinýtována k řapu čepele dvěma nýty s půlkulatou hlavou. Verze pro štuc má na vrcholu nákružku rybinu ve které je upevněna stranově nastřelitelná muška. Střenky z ořechu jsou přinýtovány dvěma nýty s půlkulatou hlavou s podložkami. Hlavice bodáku s uzamykacím zařízením je k řapu čepele přinýtována nýty se zabroušenou hlavou. Poddůstojnická verze má na hlavici rukojeti ze spodní strany upevněné ploché očko na střapec. Pochva na bodák M95 je vylisována z ocelového plechu podélně sletovaného, na spodní straně je ukončena kuličkou. Na horním konci je naletován nosec sloužící k upevnění závěsníku. V ústí pochvy je dvěma nýty s půlkulatou hlavou připevněn náustek se dvěma pružinami zabraňujícími volnému pohybu bodáku. Povrch bodáku je upraven leštěním, pochva je lakovaná.

zpět na obsah

1.1 Konstrukční detaily
	Detaily uzamykacího zařízení	Západka uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Stiskátko - matička uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Vratná pružina uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Hlavice upravená pro ploché očko na střapec

	Nosec pochvy	Očko pro uchycení střapce

	Náustek pochvy	Očko na střapec - zjednodušení výroby

	Muška M95 pro štuc (karabinu)	Detail nýtů příčky
		Detail nýtu střenek
Detail hrotu čepele

*******************************************************

zpět na obsah

1.2 Stručný přehled variant
	Bodák M95 Boodák M95 na štuc





	Bodák M95, zjednodušená válečná produkce. Boodák M95 na karabinu, zjednodušená válečná produkce. Bodák M 1895/90. Jelikož se projevil nedostatek bodáků M1888 a M1890, bylo rozhodnuto o výrobě nového bodáku, typově vycházejícího z modelu M95. Bodák na pušku a karabinu M95, náhradní bodák vyráběný v Německu během 1. světové války, používaný jak Němci, tak Rakušany. Bodák na pušku a karabinu M95, jeden z široké palety konstrukčně podobných náhradních bodáků používaných rakousko-uherskou armádou. Německá repase provedená po roce 1938. Část takto repasovaných bodáků mohla být určena na vývoz se samopalem SI-100

	Poddůstojnické provedení bodáku M95, mírová produkce. Poddůstojnické provedení bodáku M95, válečná produkce (zjednodušení výroby). Poddůstojnické provedení bodáku M95 na štuc. Náhradní bodák vzniklý úpravou modelu pro mužstvo. Poddůstojnické provedení bodáku M95 na štuc. Náhradní bodák vzniklý úpravou modelu pro poddůstojníky na pušku. Poddůstojnický bodák s atypickým očkem na střapec. Poddůstojnický vycházkový bodák, vzácné provedení v podobě bodáku na štuc. Náhradní bodák v poddůstojnickém provedení

zpět na obsah

1.2.1 Seznam bodáků M95 podle typu
Pro mužstvo	Na pušku	Hranatý výbrus	3.1.3, 3.1.6, 3.1.14, 3.1.28, 3.4.1, 3.4.2, 3.5.1, 3.5.3, 3.5.4, 3.5.6, 3.5.8, 3.5.9, 3.5.11, 3.5.12, 3.5.13, 3.5.21, 3.7.1, 3.7.2, 3.7.3, 3.7.4, 3.7.5, 3.7.6, 3.8.2, 3.8.3
		Kulatý výbrus	3.1.4, 3.1.5, 3.1.7, 3.1.12, 3.1.15, 3.1.18, 3.1.29, 3.1.31, 3.1.32, 3.1.33, 3.1.37, 3.1.38, 3.1.39, 3.1.40, 3.1.43, 3.2.1, 3.2.2, 3.2.4, 3.2.5, 3.2.7, 3.3.1, 3.4.9, 3.5.2, 3.5.5, 3.5.7, 3.5.10, 3.5.15, 3.5.17, 3.5.19, 3.5.20, 3.8.1
		Degradace bodáku pro poddůstojníky	3.1.2, 3.1.16, 3.1.17, 3.1.19, 3.2.3
	Na štuc	Hranatý výbrus	3.1.1, 3.1.25, 3.1.26, 3.9.1
		Kulatý výbrus	3.1.13, 3.1.23, 3.2.8, 3.4.10, 3.5.18
		Předělávka z modelu na pušku	3.1.22, 3.1.41
Pro poddůstojníky	Na pušku	Hranatý výbrus	3.1.9, 3.1.20, 3.4.8
		Kulatý výbrus	3.1.8, 3.1.10, 3.1.30, 3.1.34, 3.2.6, 3.5.16, 3.1.45
		Předělávka z modelu pro mužstvo	3.1.44, 3.1.27, 3.1.35
	Na štuc	Hranatý výbrus	3.1.24
		Kulatý výbrus	3.2.9, 3.5.14
		Předělávka z modelu pro mužstvo	3.1.11, 3.1.36
		Předělávka z modelu pro mužstvo na pušku	3.1.42
		Předělávka z modelu pro poddůstojníky na pušku	3.1.21
M95M			3.6.1, 3.6.2, 3.6.3
95/90			9.1.1, 9.1.2
Atypické repase			3.4.3, 3.4.4, 3.4.5, 3.4.6, 3.4.7
Vycházkové bodáky			4.1.1, 4.1.2, 4.1.3, 4.1.4, 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8, 4.1.9, 4.1.10, 4.1.11, 4.1.12, 4.3.1, 4.3.2
Bodáky pro gážisty			4.2.1, 4.2.2, 4.2.3, 4.2.4, 4.2.5

zpět na obsah

1.3 Zbraně osazené bodákem M95


Puška Mannlicher M 1895

Puška Mannlicher (Österreichisches Repetiergewehr M.95) ve všech svých modifikacích se stala v přelomu 19. a 20. století hlavní dlouhou ruční palnou zbraní Rakousko-uherské armády. Mimo ní byly touto zbraní vyzbrojeny i ostatní ozbrojené složky monarchie (četnictvo, ostrostřelecké sbory). V roce1897 byla zavedena také do výzbroje bulharského vojska. Po rozpadu monarchie převzaly pušky M95 vesměs všechny nástupnické státy. V Rakousku a Maďarsku zůstala základní zbraní. Ve své výzbroji si ji ponechalo i zmiňované Bulharsko a dále jí zařadilo i Řecko a pochopitelně i mladé Československo. V roce 1924 byly některé pušky M95 adaptovány na systém		Mauser a dodávány především do balkánských zemí. Za okupace získala německá armáda velké množství těchto zbraní, které byly užívány hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. V závěru války byly jimi vyzbrojeny i jednotky Wolkssturmu. V protektorátu Čechy a Morava bylo puškami Mannlicher vyzbrojeno četnictvo a tzv. vládní vojsko. Ve výzbroji byly i v armádě Slovenského státu. Zbraň pro svoji přesnost využívaly i odstřelovači, kteří jí doplnili speciální optikou.



Štuc a karabina Mannlicher M 1895

Karabina (Österreichisches Repetierkarabiner M.95) se liší od štucu - krátké pušky (Österreichisches Repetierstutzen M.95, někdy označované jako Extracorpsgewehr M.95) jednoduchou horní objímkou bez úchytu na bodák a umístěním poutek. Jelikož se karabina nosila přes záda, byla poutka umístěna z boku.			Od roku 1913 se vyráběl pouze štuc (jednotný model), jenž měl horní poutko kombinované s očky na boku i dole a dolní poutka měl dvě, boční a spodní. Vyobrazený exemplář má spodní poutka odstraněna. V průběhu 1. sv. války byly na karabinách nahrazeny jednoduché horní objímky objímkami na štuc.










http://www.deactivated-guns.co.uk	MP 30 - MP 34 (ö) Další zbraní osazenou bodákem M95 byl v Rakouské republice zavedený samopal Steyr-Solothurn SI-100 (MP 30) ráže 9 mm Steyr (9 x 23). Bodák byl nasazen z pravé strany, úchyt bodáku byl připevněn na perforovaný kryt hlavně. V roce 1930 zakoupilo Rakousko tento samopal pro policii a v roce 1934 jako MP 34 pro armádu (přičemž byly zbraně osazeny úchytem pro bodák typu Mannlicher M95). Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 používali německé jednotky původem z Rakouska bodáky M95 a to s puškou a karabinou M 1895 a se samopalem MP 30. Samopaly MP 30 dostaly nové hlavně v ráži 9 mm Luger (9 x 19) a nové označení MP 34 (ö). Samopaly SI-100 byly exportovány do mnoha zemí světa (Maďarsko, Portugalsko, Čína, Japonsko, Bolívie, Salvador, Uruguay, Chile). Za 2. sv. války Německo poskytlo určitý počet samopalů MP34(ö) svému spojenci - fašistickému Chorvatsku.

*******************************************************

zpět na obsah

2. ZNAČENÍ
2.1 Přehled výrobců
2.1.1 Značky výrobců
	1	August Bickel - Metallwarenfabrik, Thuringen	v 4,3 mm š 4,2 mm
	2	Neidentifikovaný výrobce, značka zatím doložena pouze na pochvě
	3	Artilerijsko-tehnički zavod, Kragujevac	v 7,2 mm š 8,7 mm
	4	Neidentifikovaný výrobce, pravděpodobně z Vídně	v 4,9 mm š 16,3 mm
	5	Neidentifikovaný výrobce, pravděpodobně z Vídně	v 5,0 mm š 17,6 mm
	6	Neidentifikovaný výrobce	v 4,0 mm š 4,5 mm
	7	Berndorfer Maschinenfabrik	v 4,1 mm š 6,7 mm
	8	Ernst Busch, Solingen	v 4,3 mm š 18,0 mm
	9	Sofia Arsenal	v 5,3 mm š 4,0 mm
	10	Československá zbrojovka a. s., Brno	v 4,3 mm š 7,0 mm
	11	Československá zbrojovka a. s., Brno kontrolní značka	š 3,5 mm
	12	Dürbeck, Wien IX
	13	Dürbeck, Wien IX - cechovní značka vídeňských mečířů? Tuto značku používá také firma Ludwig Zeitler, Wien (druhá značka z leva).
	14	Femaru Fegyver és Gépgyár, Budapest	v 5,7 mm š 6,3 mm
	15	Grasser, Wien VII.
	16	(GM) Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach	v 3,0 mm š 5,9 mm
	17	Heeres Waffen Fabrik	v 3,6 mm š 5,5 mm
	18	E. Jung, Wien	v 8,9 mm š 12,4 mm
	19	W. Kralka
	20	Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin, Chorvatsko	š 8,5 mm
	21	Moravské ocelárny a železárny Olomouc - Řepčín	v 3,9 mm š 6,2 mm
	22	Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr	v 3,0 mm š 3,0 mm
	23	Zbrojovka Praga, Praha - Vršovice	š 6,5 mm
	24	Zbrojovka Krakov (ve spojení s Kr.)	v 3,9 mm š 5,6 mm
	25	Zbrojovka Krakov	v 5,4 mm š 7,0 mm
	26	Zbrojovka Krakov
	27	Zbrojovka Krakov
	28	Resicka Wien
	29	Simson & Co., Suhl	v 6,0 mm š 17,4 mm
	30	Vogel & Noot, Hartberg - výrobce pochev	v 3,2 mm š 5,7 mm
	31	*Staatsfabrik (bývalé Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr)*	v 3,2 mm š 4,7 mm
	32	Staatsfabrik kontrolní nebo materiálová značka
	33	Staatsfabrik kontrolní nebo materiálová značka	v 3,5 mm š 3,9 mm
	34	Značka znamenající provedení kontroly (ÜBERWACHEN), nebo repase (ÜBERHOLUNGS)
	35	Steyr Daimler Puch, od roku 1938
	36	Pravděpodobně kontrolní značka na vych. bodáku, na druhé straně čepele OEWG
	37	Weyersberg, Kirschbaum & Companie, Solingen	v 8,1 mm š 9,4 mm
	38	Wiener Waffenfabrik	v 3,6 mm š 4,3 mm
	39	Wiener Waffenfabrik
	40	Joachim Winternitz, Steyr
	41	Wlaszlovits, Štós
	42	Ludwig Zeitler, Wien	v 6,3 mm š 12,0 mm
	43	Ludwig Zeitler, Wien
	44	Ludwig Zeitler, Wien - cechovní značka vídeňských mečířů? Tuto značku používá také firma Dürbeck, Wien IX (druhá značka z leva).	v 9,2 mm š 7,4 mm

zpět na obsah

2.1.2 Řazení bodáků podle výrobců rozměry zpět na obsah
AB	3.1.18	M95 AB
	3.1.41	M95 AB, provizorní muška
	3.4.5	M95 AB, německá repase
	3.5.7	M95 AB
Ars Arm	3.1.7	M95 Ars Arm
	3.1.29	M95 Ars Arm
ATZ	3.6.1	M95 ATZ
BFM	3.1.12	M95 BFM
	3.5.17	M95 BFM
ČSZ	3.5.4	M95 ČSZ
	3.5.5	M95 ČSZ (OEWG), kompletace
	3.5.9	M95 ČSZ
	3.5.11	M95 ČSZ
	4.3.1	M95 ČSZ niklovaný
E. Jung	3.1.2	M95 bulharská úprava původně poddůstojnického bodáku, E. Jung
Ernst Busch	3.4.1	M95 Ernst Busch
	3.4.2	M95 Ernst Busch
FGGY	3.1.1	M95 na štuc, FGGY, mírová produkce
	3.1.6	M95 FGGY
	3.1.11	M95 na štuc, pro poddůstojníky (předělávka modelu pro mužstvo), FGGY
	3.1.14	M95 FGGY mírová produkce
	3.1.15	M95 FGGY válečná produkce
	3.1.20	M95 FGGY pro poddůstojníky, mírová produkce
	3.1.23	M95 FGGY na štuc, válečné provedení
	3.1.25	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.1.28	M95 FGGY mírová produkce
	3.1.35	M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.1.44	M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.3.1	M95 FGGY
	3.7.5	M95 FGGY
	3.7.6	M95 FGGY
	3.9.1	M95 na štuc, mírová produkce
	4.2.2	M95/90 úprava modelu pro mužstvo, FGGY
	4.2.4	M95 na štuc, mírová produkce, FGGY
GM	3.2.1	M95 GM
	3.2.8	M95 GM na štuc
	3.5.18	M95 GM na štuc
HWF	3.2.2	M95 HWF
	3.2.7	M95 HWF
W. Kralka	4.1.9	M95 vycházkový, naznačená muška
MO	3.5.3	M95 MO
	3.5.6	M95 MO, bulharská repase
	3.5.8	M95 MO, převzatý Němci
	3.4.4	M95 MO, německá repase
	3.5.12	M95 MO
	3.5.13	M95 MO
OEWG	3.1.3	M95 mírová produkce, OEWG
	3.1.4	M95 válečná produkce, OEWG
	3.1.8	M95 pro poddůstojníky, OEWG válečná produkce
	3.1.9	M95 pro poddůstojníky, OEWG mírová produkce
	3.1.13	M95 na štuc, OEWG válečná produkce
	3.1.16	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.17	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.19	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.21	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení, úprava bodáku na pušku
	3.1.22	M95 OEWG na štuc, válečné provedení, úprava bodáku na pušku
	3.1.24	M95 OEWG na štuc pro poddůstojníky, mírové provedení
	3.1.26	M95 OEWG na štuc, mírové provedení
	3.1.27	M95 OEWG individuální úprava pro poddůstojníka, válečné provedení
	3.1.31	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.32	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.36	M95 OEWG, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.1.37	M95 OEWG
	3.1.38	M95 OEWG
	3.1.39	M95 OEWG
	3.1.40	M95 OEWG
	3.1.42	M95 OEWG, provizorní úprava pro poddůstojníky a na štuc
	3.1.43	M95 OEWG
	3.1.45	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.4.3	M95 OEWG, válečné provedení, německá repase
	3.4.6	M95 OEWG, válečné provedení, německá repase
	3.4.7	M95 OEWG, mírové provedení, německá repase
	3.5.10	M95 OEWG
	3.5.14	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.5.14	M95 OEWG
	3.6.2	M95M OEWG
	3.7.1	M95 OEWG (1903 řecké námořnictvo)
	3.7.2	M95 OEWG, (1903 řecká armáda)
	4.1.3	M95 OEWG
	4.2.3	M95 OEWG
	4.3.2	M95 OEWG pro poddůstojníky, niklovaný, čs. repase
Stf.	3.2.3	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, Stf.
	3.2.4	M95 Stf. s trojúhelníkem
	3.2.5	M95 Stf. se čtvercem
	3.2.6	M95 poddůstojník, Stf
	3.2.9	M95 na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.4.10	M95 na štuc, válečné provedení
Praga	3.4.9	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.1	M95 Praga, nová výroba
	3.5.2	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.15	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.16	M95 pro poddůstojníky, Praga (OEWG), kontrola
	3.5.19	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.21	M95 Praga, nová výroba
Simson Suhl	3.7.4	M95 Simson Suhl
Sofia Arsenal	3.7.3	M95 Sofia Arsenal
M. Sorlini	4.1.5	Vycházkový M95 Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin
VK&C	4.1.6	Vycházkový bodák s muškou
	4.1.12	Vycházkový bodák
Zbrojovka Krakow	3.8.1	M95 Zbrojovka Krakow
	3.8.2	M95 Zbrojovka Krakow
	3.8.3	M95 Zbrojovka Krakow
L. Zeitler	3.1.5	M95 L. Zeitler
	3.1.10	M95 pro poddůstojníky, L. Zeitler
Neznámý výrobce	4.1.10	Neznámý výrobce, pravděpodobně z Vídně
	3.1.33	Neznámý výrobce
Bez označení	3.1.30	Neznámý výrobce
	3.1.34	Neznámý výrobce
	4.1.1	Neznámý výrobce
	4.1.2	Neznámý výrobce
	4.1.4	Neznámý výrobce
	4.1.7	Neznámý výrobce
	4.1.11	Neznámý výrobce
	4.1.13	Neznámý výrobce
	4.2.1	M95 s kostěnými střenkami, neznámý výrobce
	4.2.5	Neznámý výrobce

*******************************************************

zpět na obsah

2.2 Přejímací značky
	1	Bulharsko	v 3,8 mm š 3,2 mm
	2	Bulharsko	v 5,0 mm š 4,0 mm
	3	ČSR 1918 - 1923	v 6,2 mm
	4	ČSR 1918 - 1923	v 3,2 mm š 2,8 mm
	5	ČSR 1918 - 1923, číslice 18 se nachází na zbraních vyrobených před vznikem ČSR
	6	ČSR 1923
	7	ČSR 1918 - 1923, 7. divize, velitelství Olomouc
	8	ČSR 1918 - 1923	v 7,4 mm
	9	ČSR - četnictvo	v 4,4 mm š 8,1mm
	10	Německo - Třetí říše (není jisté, zda se nejedná o novodobý falsifikát)
	11	Maďarsko
	12	Komisja Odbiorcza, kontrolní komise polské armády, vyraženo na střence u příčky
	13	Polsko
	14	R-U monarchie, uherské země	v 3,9 mm š 2,3 mm
	15	R-U monarchie
	16	R-U monarchie	v 3,5 mm š 3,3 mm
	17	R-U monarchie 1915 - 1918	v 3,5 mm š 4,8 mm
	18	Povolovací značka, bodák prošel v roce 1916 budapešťskou zkušebnou zbraní. Značka se nalézá na příčce pod nákružkem směrem k rukojeti.
	19	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 6,0 mm š 4,4 mm
	20	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 5,6 mm š 5,0 mm
	21	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 4,3 mm š 5,0 mm
	22	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 4,3 mm š 4,3 mm
	23	Rakouská 1. republika 1918-1934
	24	Rakouská 1. republika 1918-1934
	25	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 3,6 mm š 3,6 mm
	26	Rakouská 1. republika 1918-1934	v 3,6 mm š 4,1 mm
	27	Rakouská 1. republika 1934-1938	v 3,8 mm š 3,6 mm
	28	Rakouská 1. republika 1934-1938
	29	Rakouská 1. republika 1934-1938
	30	Rakouská 1. republika 1934-1938
	31	Řecko (přejímací značka armády, na hlavici)
	32	Řecko (přejímací značka námořnictva, na hlavici)
	33	Řecko (na čepeli)	v 2,6 mm š 2,5 mm
	34	Řecko (na pochvě)	š 3,0 mm

zpět na obsah

2.2.1 Neidentifikované značky
	1	Neidentifikovaná značka	š 3,9 mm
	2	Neidentifikovaná značka na čepeli
	3	Neidentifikovaná značka na příčce ze předu u čepele

*******************************************************

zpět na obsah

2.3 Značení bodáků značkami vojenských útvarů habsburské monarchie

Veškeré podrobnosti, jak označovat palné a chladné zbraně značkami vojenských útvarů obsahovala instrukce G3 a její dodatky. Byla zde přesně stanovena velikost raznic, místo na zbrani, kde se značky vyrážejí, způsob rušení značek, které pozbyly platnost, a následné vyrážení značek nových. Zároveň zde byly uvedeny četné příklady nejběžnějších zkratek vojenských útvarů. V každém případě se jedná pouze o příklady značek a ne o nějaký úplný seznam. Takový prostě neexistuje.V instrukci G3 jsou značky rozdělené na tzv. starší a novější. Značky starší jsou složitější a lze z nich podrobně vyčíst, u kterého pluku, praporu a roty byla zbraň ve výzbroji. Uspořádány jsou do podoby zlomku s lomící čarou. Značky novější jsou méně podrobné a bez lomící čáry. Bez znalosti systému mírového číslování z nich lze vlastně vyčíst jen základní údaj o vojenské jednotce, tj. pluku nebo praporu.

2.3.1 Příklady starého značení:

5.R.		5. pěší pluk, štáb, zbraň č. 24. Infanterie Regiment Nr. 5, Staab, Waffe Nr. 24.
24
5.R. 4.B.		5. pěší pluk, 4. prapor, štáb, zbraň č. 2. Infanterie Regiment Nr. 5, 4. Bataillon, Staab Waffe Nr. 2.
2
27.R. E.B.		27. pěší pluk, 2. prapor, 5. rota zbraň č. 134. Infanterie Regiment Nr. 27,2. Bataillon, 5. Kompanie, Waffe Nr. 134.
5. 134
P.R. 4.B.		Pionýrský pluk, 4. prapor, zbrojní rezerva, zbraň č. 36. Pioniere Regiment, 4. Bataillon, Zeughaus Reserve, Waffe Nr. 36.
Z.R. 36
P.R.		Pionýrský pluk, zbrojní sklad, zbraň č. 186. Pioniere Regiment, Zeughaus Depot, Waffe Nr. 186.
Z.D. 186
23. S.A.		23. sanitní oddělení, zbraň č. 238. Sanitätsabteilung Nr. 23, Waffe Nr. 238.
238
40. S.K.		40. polní sanitní kolona, vozatajové, zbraň č. 8. Sanitätsfeldkollone Nr. 40, Train, Waffe Nr. 8.
T. 8.

zpět na obsah

2.3.2 Příklady nového značení:
84 R	84. pěší pluk Infanterie Regiment Nr. 84.	15SA	15. sanitní oddělení Sanitätsabteilung Nr.15
2. JR	2. pluk tyrolských císařských myslivců Kaiserliche Tirolisch-Jägerregiment Nr. 2.	40SC	40. sanitní kolona Sanitätskolonne Nr. 40
3 BHR	3. bosensko-hercegovinský pěší pluk Infanterie Regiment der Bosnia-Herzegowina Nr. 3.	TZD	Zbrojní sklad vozotajstva Trainzeugsdepot
2 DR	2. dragounský pluk Dragoner Regiment Nr. 2.	Z Bdp	Dělostřelecký sklad Budapešť Artilleriezeugsdepot Budapest
14 HR	14. husarský pluk Husaren Regiment Nr. 14.	Z Bgs	Dělostřelecký sklad Bergstadt Artilleriezeugsdepot Bergstadt
6 UR	6. hulánský pluk Ulanen Regiment Nr. 6.	Z Ctt	Dělostřelecký sklad Cattaro
4 LUR	4. zeměbranecký hulánský pluk Landwehr Ulanen Regiment Nr. 4.	Z Gr	Dělostřelecký sklad Graz
12 AR	12. sborový dělostřelecký pluk Artillerie Regiment Nr. 12.	Z Jos	Dělostřelecký sklad Josefstadt
6 DAR	6. pluk divizního dělostřelectva Divisionsartillerie Regiment Nr. 6.	Z Jb	Dělostřelecký sklad Innsbruck
5. FR	5. pluk pevnostního dělostřelectva Festungsartillerie Regiment Nr. 5.	Z Kb	Dělostřelecký sklad Karlsbad
7 PB	7. prapor pionýrů Pionierbataillon Nr.7	Z Ksch	Dělostřelecký sklad Kaschau
1 GAR	1. pluk horského dělostřelectva Gebirgsartillerie Regiment Nr. 1.	Z Kom	Dělostřelecký sklad Komorn
2 FKR	2. pluk lehkého dělostřelectva (polních kanónů) Feldkannonartillerie Regiment Nr. 2.	Z Kr	Dělostřelecký sklad Krakau
GSchR	Pluk horských střelců Gebirgsschützenregiment	Z Lb	Dělostřelecký sklad Lemberg
ER	Železniční a telegrafní pluk Eisenbahn und Telegraph Regiment.	Z Mst	Dělostřelecký sklad Mostar
GR	Ženijní pluk Genie Regiment.	Z Pa	Dělostřelecký sklad Pola
PR	Pionýrský pluk Pioniere Regiment.	Z Pg	Dělostřelecký sklad Prag
PZD	Zbrojní sklad pionýrů Pionierzeugsdepot	Z Prz	Dělostřelecký sklad Przemysl
8 SB	8. prapor sapérů Sapeure Bataillon Nr. 8.	Z Pw	Dělostřelecký sklad Peterwardein
9 FJB	9. prapor polních myslivců Feldjäger Bataillon Nr. 9.	Z Sr	Dělostřelecký sklad Sarajewo
3 FB	3. prapor pevnostního dělostřelectva Festungsartillerie Bataillon Nr. 3.	Z Tm	Dělostřelecký sklad Temesvar
sHD	Divizion těžkých houfnic Schwere Haubitzdivision	Z Tnt	Dělostřelecký sklad Trient
FHD	Divizion polních houfnic Feldhaubitzdivision	rtSchR	Pluk jízdních střelců Reitendes Schützenregiment
FKD	Divizion polního dělostřelectva Feldkanonendivision	RTKJ	Pluk tyrolských císařských myslivců Regiment der Tiroler Kaiserjäger
		GJK	Rota pohraničních myslivců Grenzjägerkompagnie
FsAB	Prapor pevnostního dělostřelectva Festungsartilleriebataillon	BB	Mostní prapor Brückenbataillon
FsAR	Pluk pevnostního dělostřelectva Festungsartillerieregiment	TD	Divizion trénu (vozatajstva) Traindivision
10 FHR	10. pluk polních houfnic Feldhaubitzer Regiment Nr. 10.	TR	Vozatajský pluk Train Regiment.
RFB	Cyklistický prapor Radfahrbataillon	TR	Telegrafní pluk Telegraphenregiment
rtAD	Division jízdních dělostřelců Reitende Artilleriedivision	LFR	Domobranecký pluk polních houfnic Landsturmfeldhaubitzen regiment
HHR	Zeměbranecký husarský pluk Honvéd huszárezred regiment	GB	Prapor chemického boje Gaskampfbataillon
LSchR	Pluk zemských střelců Landesschützen regiment	FW	Finanční stráž Finanzwache
TSchR	Tyrolský pluk zemských střelců Tyroler landesschützen regiment	Ksch	Válečná škola Kriegsschule
SchR	Střelecký pluk Schützenregiment	LWR	Zeměbranecký pěší pluk Landwehr regiment
rtTKSch	Jízdní tyrolští císařští střelci Reitende Tiroler Kaiserschützen	BHB	Bosensko-hercegovský pěší prapor Bosnisch - hercegowinisches bataillon
KschR	Pluk císařských střelců Kaiserschützenregiment
ZW	Celní stráž Zool wache	ID	Pěší divize Infanterie division
28. května 1909 byl vydán věstník, na jehož základě bylo standardizováno značení zbraní i pro další vojenské jednotky a instituce.
A	Theresianische Militärakademie	II	Infanteriekadettenschule Innsbruck
AK	Artilleriekadettenschule	IK	Infanteriekadettenschule Königsfeld
F	Militär-Reit-und-Fahrlehrer-institut	IKa	Infanteriekadettenschule Karlstadt
FI	Fohlenhof (Remontedepot) in Ihaszi Marczaltö	IKm	Infanteriekadettenschule Kamenitz
FK	Militärfachkurse	IKs	Infanteriekadettenschule Kassa
FKl	Fohlenhof (Remontedepot) in Klecza Dolna	IL	Infanteriekadettenschule Liebenau
FL	Fohlenhof (Remontedepot) in Labod	ILm	Infanteriekadettenschule Lemberg
FOd	Fohlenhof (Remontedepot) in Odalmand	ILz	Infanteriekadettenschule Lobzow
FOz	Fohlenhof (Remontedepot) in Ozora	IM	Infanteriekadettenschule Marburg
FT	Fecht - und Turnlehrerinstitut	IN	Infanteriekadettenschule Nagyszeben
FV	Fohlenhof (Remontedepot) in Valaszut Bonczhida	IP	Infanteriekadettenschule Prag
G Br Gr	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Graz	IPz	Infanteriekadettenschule Poszony
G Br Gö	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Göding	IT	Infanteriekadettenschule Temesvar
G Br OW	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Oberwikow	IW	Infanteriekadettenschule Wien
G Br Pg	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Prag	K	Krigsschule
G Br Pi	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Piber	KK	Kavalleriekadettenschule
G Br Rd	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Radautz	M1	Monturdepot Nr. 1
G Br St	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Stadl	M2	Monturdepot Nr. 2
G Br SW	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Sadonia Wisznia	M3	Monturdepot Nr. 3
u G Br Ba	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Babolna	M4	Monturdepot Nr. 4
u G Br D	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Debreczen	OMKi	Militär-Oberrealschule in Kismarton
u G Br Fo	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Fogaraz	OMW	Militär-Oberrealschule in Mähr. Weiskirchen
u G Br Kb	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Kisber	PK	Pionierkadettenschule
u G Br Me	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Mezöhegyes	R	Militär-Reitlehrinstitut
u G Br Nk	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Nagykörös	S	Armeschiesschule
u G Br Sp	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Sepiszentgyörgy	T	Militärabteilung der Tierärztlichen Hochschule
u G Br Sz	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Szekesfehenvar	TA	Technische Militärakademie
b G Br G	Militärabteilung der bosn.-herzeg. Pferdezeuchtanstalt in Gorazda	TK	Technische Militärkomitee
b G Br Sr	Militärabteilung der bosn.-herzeg. Pferdezeuchtanstalt in Sarajewo	UE	Militär-Unterrealschule Enns
kr G Br Br	Militärabteilung des königl. kroat. Hengstendepots	UF	Militär-Unterrealschule Fischau
GI	Militärgeographisches Institut	UK	Militär-Unterrealschule Köszeg
IHLm	Invalidenhaus Lemberg	UKs	Militär-Unterrealschule Kismarton
IHN	Invalidenhaus Nagyszombat	UMV	Militär-Unterrealschule Maros-Veserhely
IHP	Invalidenhaus Prag	UP	Militär-Unterrealschule St. Pölten
IHW	Invalidenhaus Wien	US	Militär-Unterrealschule Stras
IB	Infanteriekadettenschule Budapest
K těmto značkám se přidá číslo zbraně, dle následující tabulky 2.3.3, podle kterého znalá osoba určí číslo praporu a roty.
Příklady skutečných značek jednotek a jejich egalizační barvy ZDE

Značky používané ve vojsku Rakouské republiky
Abt.	Oddíl Abteilung	FHB	Baterie polních houfnic Feldhaubitzbatterie
AJB	Prapor alpských myslivců Alpenjägerbataillon	FJBR	Cyklistický prapor polních myslivců Feldjägerbataillon zu Rad
AJR	Pluk alpských myslivců Alpenjägerregiment	FKB	Baterie polního dělostřelectva Feldkanonenbatterie
BAA	Oddíl brigádního dělostřelectva Brigadeartillerieabteilung	GKB	Baterie horského dělostřelectva Gebirgskanonenbatterie
BFK	Brigádní dopravní setnina Brigadefahrkompanie	LAR 8	8. Pluk lehkého dělostřelectva Leichtes artilerie regiment nr.8
BKFK	Brigádní automobilní setnina Brigadekraftfahrkompanie	MWB	Minometná baterie Minenwerferbatterie
BTK	Brigádní telegrafní setnina Brigadetelegraphenkompagnie	SAR	Samostatný dělostřelecký pluk Selbständiges Artillerieregiment
DSch	Dragounská švadrona (eskadrona) Dragonerschwadron

zpět na obsah

2.3.3 Schéma mírového číslování bodáků podle instrukce G3

Prapor (batalion):	Rota (kompanie):			Od čísla:	Do čísla:
I.		1.		1	215
		2.		216	430
		3.		431	645
		4.		646	860
II.		5.		861	1075
		6.		1076	1290
		7.		1291	1505
		8.		1506	1720
III.		9.		1721	1935
		10.		1936	2150
		11.		2151	2365
		12.		2366	2580
IV.		13.		2581	2795
		14.		2796	3010
		15.		3011	3225
		16.		3226	3440
Náhradní prapor:	Náhradní rota:	1.		3441	3655
		2.		3656	3870
		3.		3871	4085
		4.		4086	4300
Štábní četa pluku:				4301	4330
Poddůstojníci nosičů raněných a polní četníci pluku:				4331	4339
Jednotky stavěné v mobilizaci měly zbraně číslovány od čísla:				4340

			Pěchotní pluk č. 2 1. prapor 4. rota zbraň č. 817

*******************************************************

zpět na obsah

2.4 Značení československých bodáků
Nejčastější přejímací značkou je stylizovaný lev. Někdy je tento lev doplněn písmenem S a vícemístným číslem. A to tak, že nejdříve je písmeno S, potom stylizovaný lev a nakonec vícemístné číslo. Vícemístné číslo může mít dvě funkce.

1. Kódově označuje divizi, která tento bodák převzala do výzbroje. V té době měla naše armáda 12 divizí a číselné kódy označovaly místo jejich velitelství.

2.4.1 Kódy divizí
	S 1	Praha
	S 2	Plzeň
	S 3	Litoměřice
	S 4	Hradec Králové
	S 5	České budějovice
	S 6	Brno
	S 7	Olomouc
	S 8	Opava
	S 9	Bratislava
	S 10	Bánská Bystrica
	S 11	Košice
	S 12	Užhorod

2. Někdy byla u čísla označujícího divizi také číslo označující poslední dvojčíslí letopočtu, kdy byl bodák převzat do výzbroje čs. armády. Například S 7 23
Pokud to rozebereme S 7 = divize s velitelstvím v Olomouci. 23 = 1923 v tomto roce armáda tento konkrétní bodák převzala.

zpět na obsah

2.4.2 Značení čs. bodáků a šavlí 1918 - 1939

SRM	pomocná rota MNO	ZU	učliště zbrojní
SRP	pomocná rota ZVV Praha	VZÚ	vojenský zeměpisný ústav
SRB	pomocná rota ZVV Brno	ZZ	zemská zbrojnice
SRR	pomocná rota ZVV Bratislava	DZ	divizní zbrojnice
SRU	pomocná rota ZVV Košice	VMT	vojenská muniční továrna
PD	velitelství divizí	ZLS	zemský letecký sklad
HB	velitelství horských brigád	VTLU	vojenský technický a letecký ústav
PDB	velitelství polních dělostřeleckých brigád	HZNS	hlavní ženijní sklad
TDB	velitelství těžkých dělostřeleckých brigád	TS	vojenský telegrafní sklad
JB	velitelství jezdeckých brigád	HZLS	hlavní železniční sklad
P	pěší pluky	VZS	vojenský zdravotní sklad
D	dělostřelecké pluky	AZ	automobilní zbrojovka
HN	hraničářský prapor	DPS	divizní proviantní sklad
C	cyklistické prapory	OS	hlavní oděvní a lůžkový sklad
IP	instrukční prapor	VCHU	vojenský chemický sklad
ZN	ženijní pluky	PZ	roty pomocného zdravotnictva
T	telegrafní prapory	DSV	výcvikový tábor Vyškov
ZL	železniční pluk	DSH	výcvikový tábor Humenné
PUV	pluky útočné vozby	DSP	výcvikový tábor Plavecké Podhradie
A	automobilní prapory	DSJ	výcvikový tábor Jince Čenkov
VS	vysoká škola válečná	DOV	okresní doplňovací velitelství
VA	vojenská akademie	VH	vojenský hřebčinec
UP	pěchotní učiliště	VEK	vojenská evidence koňstva
UUV	učiliště útočné vozby	VT	vojenská trestnice
UD	dělostřelecké učiliště a instrukční děl. oddíl	VV	vojenská věznice
UL	učiliště letecké	BS	brigádní voj. soud a voj. prokurátor
UJ	učiliště jezdecké	G	státní vojenské reformní reálné gymnázium
UZN	učliště ženijní	Dodatek vydaný v lednu 1939
UT	učiliště telegrafní	SV	pomocná rota vojenského sboru
UA	učiliště automobilní	HP	hraničářský pluk
IS	vysoká intendantní škola	ÚZ	ústřední zbrojnice
VP	vozotajský prapor

*******************************************************

zpět na obsah

2.5 Značení bodáků Německé říše

Jelikož byly zbraně Mannlicher M95 používané i německými jednotkami, může se najít bodák M95 s německým značením.

2.5.1 Popis značení
	1)	Značka výrobce
	2)	Iniciála panovníka a datum převzetí zbraně armádou
	3)	Přejímací značky
	4)	Zkratka útvaru a číslo zbraně

2.5.2 Monogramy panovníků
Německo bylo 14. dubna 1871 sjednoceno a stalo se císařstvím pod vládou Wilhelma I., císaře Německa. Německé císařství sestávalo ze 4 království a dalších menších útvarů, jako jsou velkovévodství, knížectví, svobodná města atd. Panovníci jednotlivých království sice větší část své svrchovanosti předali do rukou císaře, nicméně alespoň formálně byli uznáváni za hlavy svých království, a proto se na některých zbraních objevují písmena označující jednotky formálně podřízené těmto králům. Nad monogramem panovníka bývá malá panovnická korunka. Uvádím jména panovníků, která se mohou vyskytnout na bodácích M95.
	L	Ludwig III.	král bavorský (1913-1918)
	W	Wilhelm II.	král pruský a císař Německa (1888-1918)
	FA	Friedrich August III.	král saský (1904-1918)
	W	Wilhelm II.	král wurtembergský (1891-1918), používal gotické W

2.5.3 Příklady značení německých bodáků
	Bodák S71/84, výrobce Hanel, přejímací značka z roku 1888. Hornoslezský pluk č. 62, 4. rota, č. zbraně 171.
	Pochva bodáku S71/84. Zrušeno: Pěší pluk "Prinz Friedrich der Niederlande" č.15, 3. rota, zbraň č. 82. Colbergský granátnický (pěší) pluk č. 9, kulometná rota, č. zbraně 31.
	Bodák S71/84, výrobce WK&C, převzat roku 1889. 3. (bavorský) pěchotní pluk "Prinz Karl von Bayern", 2. rota, č. zbraně 133.
	Pochva bodáku S71/84. Zrušeno: Gardový vozotajský prapor, 2. rota, č. zbraně 110. Rezervní pěchotní pluk č. 23, 10 rota, č. zbraně 42.
	Bodák S84/98 a. A., výrobce Schilling, 1888. Rezervní pěchotní pluk č. 138, 3 rota, č. zbraně 22.
	Bodák KS98, Erfurt, 1912. Pořádkové síly Německé východní Afriky, č. zbraně 863
	Bodák S84/98 n.A., Richard Herder, 1917. Letecký náhradní oddíl č. 2, č. zbraně 1094.

2.5.4 Význam zkratek

A.	FeldartiIlerie-Regiment
A.F.	Fußartillerie-Regiment
B.A.	Bekleidungsamt
B.T.	Brückentrain
Ch.	Chevauleger-Regiment (nur in Bayern)
D.	Dragoner-Regiment
E.	Eisenbahn-Regiment
E.	Ersatz-, in Verbindung mit einer Truppenbezeichnung, z. B.G.R.E. ist das Ersatz-Bataillon eines Garde-Infanterie¬ Regiments
E.A.	Eisenbahn-Arbeitskompanie
E.B.	Eisenbahn-Betriebskompanie
F.	Fernsprecher-Abteilung
G.	Garde-Regiment zu Fuß (1909)
G.d.C.	Garde du Corps
G.F.	Garde-Füsilier-Regiment (1909)
G.F.R.	Garde-Füsilier-Regiment (1877)
G.G.	Garde-Grenadier-Regiment (1909)
G.G.R.	Garde-Grenadier-Regiment (1877)
G.J.	Garde-Jäger-Bataillon
G.K.	Garde-Kürassier-Regiment
G.M.G.	Maschinengewehrkompanie eines Garde-Regiments
G.P.	Garde-Pionier -BataiIlon
G.R.	Garde-Regiment zu Fuß (1877)
G.S.	Garde-Schützen-Bataillon
G.U.	Garde-Ulanen-Regiment
H.	Husaren-Regiment
H.L.Z.	Hilfslazarettzug (nur in Bayern)
J.	Jäger-Bataillon
L.	Landwehr-Infanterie-Regiment
L.	Landwehr allgemein, in Verbindung mit einer Truppenteilbezeichnung. (z.B.L.A.F. Landwehr-Fußartilierie-)
L.	Landsturm
L.A.	Luftschiffer-Abteilung
Ldst.	Landsturm
L.Z.	Lazarettzug (nur in Bayern)
M.	Munitionskolonne
M.G.A.	Maschinengewehr-Abteilung
P.	Pionier-Bataillon
R.	Infanterie-Regiment (1877 und 1909)
R.	Reserver-Infanterie-Regiment (1909)
R.	Reserve-, in Verbindung mit einer Truppenteilbezeichnung (z. B. R. A. F. ReserveF u ßartillerie- Regiment)
R.R.	Rekrutendepot eines InfanterieRegiments (1909)
R.R.	Reserve-Infanterie-Regiment (1877)
R.R.	Rekrutendepot eines Reserve-Infanterie-Regiments (1909)
R.M.G.	Maschinengewehrkompanie eines Reserve-Infanterie-Regiments (1909)
s.R.	Schweres Reiter-Regiment Schweres
s.R.R.	Reserve-Reiter-Regiment
T.	Telegraphen-Abteilung (Preußen, Sachsen, Württemberg)
T.	Telegraphen-Abteilung (Bayern)
T.	Train-Bataillon
T.B.	Train-Bataillon, Feldbäckerei
T.F.	Train-Bataillon, Fuhrpark-Kolonne
T.L.	Train-Bataillon, Feldlazarett
T.P.	Train-Bataillon, Proviant-Kolonne
T.S.	Train-Bataillon, Sanitätskompanie
U.	Ulanen-Regiment

*******************************************************

zpět na obsah

3. GALERIE BODÁKŮ

Bodáky M95 byly zavedeny v několika státech a díky složitému politickému vývoji Evropy 1. poloviny 20. století se na nich nachází poměrně často i několik přejímacích značek najednou.

3.1

Österreich-Ungarn

Rakousko-Uhersko

1867 - 1915

1915 - 1918

3.1.1 M95 na štuc FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Jedná se bodák vz.1895 na krátkou pušku Mannlicher vz.1895, pro mužstvo. Od bodáku na pěchotní pušku se liší pouze tím, že na nákružku je umístěna muška. Jelikož při nasazení bodáku na krátkou pušku docházelo ke změně balistických vlastností (zbraň střílela nahoru), bylo nutno umístit na nákružek bodáku mušku. Zbraň pak byla s muškou bodáku řádně nastřelena. V průběhu 1. světové války se tyto bodáky používaly také s karabinami Mannlicher vz.1895, ke kterým byl doplněn záchyt na bodák, (původně ho karabiny neměly).

			Vzhledem k rozdělení výroby mezi štýrskou a budapešťskou zbrojovkou byla většina těchto bodáků pro krátkou pušku vyrobena v Budapešti (F.G.G.Y).

		Za zmínku stoji dodat, že bodák po válce prošel kontrolou a byl následně převzat armádou Rakouské republiky (označení orlicí používanou do roku 1934). Později přešel do vlastnictví Protektorátu Čechy a Morava a používán vládním vojskem, o čemž svědčí lvíček na příčce.

3.1.2 M95 E. Jung, bulharská úprava poddůstojnického bodáku vzniklého úpravou bodáku pro mužstvo index zpět na obsah typ
			Kvůli obrovským požadavkům armády, zapříčiněným i počátečními neúspěchy na jižní a východní frontě, kde v letech 1914/15 došlo k ztrátě velkého množství zbraní, stoupal počet výrobců chladných zbraní (bodáků).

			Kapacita byla zvyšována i cestou zjednodušení výrobních postupů. Od poloviny 19. století se značka Jung objevuje na řadě chladných zbraní a to především na šavlích, tesacích apod. Během 1. světové války se také firma Jung se v menší míře podílela na výrobě bodáků.
V pozdějších letech, respektive po 2. světové válce prošel bodák opět repasí, která zahrnovala výměnu příčky a označení elektrickou tužkou s následným uskladněním v bulharských skladech. Bodáky M95 vyrobené firmou E. Jung patří mezi vzácnější.

3.1.3 M95 OEWG, mírová produkce rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák normálního mírového vzoru všeobecně zavedený v rakousko-uherské armádě pro pušku Mannlicher vz.1895 ráže 8 mm pro mužstvo. Původně tyto bodáky vyráběla štýrská zbrojovka OEWG (Osterreichische Waffenfabrik Gesellschaft Styer). Bodáky z mírové produkce štýrské zbrojovky lze identifikovat dle značení vyraženého na čepeli pod záštitou - logo OEWG. Na druhé straně téhož místa je vyražen státní znak Rakouska-uherska - orlice používaná od roku 1867 do roku 1915. Z počátku vyráběla zbrojovka bodáky s

hranatým výbrusem čepele a s menší hlavičkou jílce pečlivě opracovanou.
Bodáky se jako chladná zbraň nosili nejen ve službě a v poli, ale také na vycházky.

3.1.4 M95 OEWG, válečná produkce rozměry index zpět na obsah typ
		Stejný typ bodáku od téhož výrobce (štýrské zbrojovky), s tím rozdílem, že výbrus čepele je oblý (kulatý) a hlavička jílce je robustnější. Značení stejné jako u předchozího bodáku.

3.1.5 M95 L.Zeitler, Vídeň rozměry index zpět na obsah typ
		L. Zietler z 8. okrsku Vídně používající jako logo dvě zkřížená kladiva a dvě zkřížené šavle, který vyrábí cca. od začátku druhé poloviny 19. století dlouhé chladné zbraně (kordy, šavle), posléze během 1. světové války i tesáky nebo kordíky s charakteristickými rysy nožových bodáku, též bodáky pro poddůstojníky (vycházkové) a samozřejmě bodáky pro mužstvo na pušku Mannlicher vz. 1895, které vyráběl i po 1. světové válce, v menší míře.

3.1.6 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Souběžně se štýrskou zbrojovkou, vyráběla bodáky M95, akorát v mnohem menším počtu, zbrojovka s logem FGGY ( Femaru Fegyver es Gepgyar, Budapešt). Stejně jako u bodáku ze Štýru bylo původní provedení výbrusu čepele ploché(hranaté). Vzhledem k rozdělení výroby mezi štýrskou a budapešťskou zbrojovkou se v Budapešti vyráběli bodáky hlavně na karabinu (s muškou na nákružku.)

3.1.7 M95 Ars Arm rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 s označením ARS ARM. Výrobce je stále neznámá firma, působící pravděpodobně ve Vídni, známé není ani časové rozmezí výroby. Co se týče bodáku se zmiňovaným značením, existují dvě různá provedení. První (starší) verze značení, kdy jsou písmena rovná (vzpřímená) - bodák horší výrobní kvality. U druhého typu značení (novějšího), jsou písmena skloněná (jako kurzívou) - bodák je lepší výrobní kvality. Bodák s tímto značením poměrně vzácný.

3.1.8 M95, pro poddůstojníky, OEWG, válečná produkce rozměry index zpět na obsah typ		Poddůstojnický bodák M95 válečné produkce zjednodušené výroby z produkce Štýrské zbrojovky. Po válečném konfliktu byl bodák s největší pravděpodobností ve výzbroji vládního vojska (nově vzniklého státu). Svědčí o tom nové přejímací značení uprostřed příčky mezi nýty, původní na čepeli bylo zrušeno přeškrtnutím. Ve spodní části hlavice příčky se nachází další značení, u kterého se domnívám, že se jedná o značku kontrolní: Ü - ÜBERWACHEN - kontrola, či ÜBERWACHUNGS nebo ÜBERHOLUNGS - generální oprava, repase. Posledním značením na bodáku, je číslo na temeni hlavice, jenž je číslem zbraně.

3.1.9 M95 pro poddůstojníky, OEWG, mírová produkce rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák M95 mírové produkce vyrobený zbrojovkou ve Štýru - OEWG. Kromě příčky a průvlaku na střapec jsou všechny součástky shodné s běžným bodákem pro mužstvo. Tyto bodáky byly vyráběny ve dvou výrobních modifikacích - s průvlakem na střapec připevněným šroubkem, malou hlavičkou jílce a plochým (hranatým) výbrusem čepele, nebo s průvlakem na střapec který je z lisovaného silného ocelového drátu, výbrus u tohoto typu je kulatý (oblý). V průběhu 1. světové války byla výroba poddůstojnických bodáku omezena, ne-li zcela zastavena. Jejich trvalý nedostatek byl příčinou úprav bodáku pro mužstvo a improvizací pro připevnění střapce. Na hlavici a příčce se nachází plukovní značení. Jedná se o 10. zeměbranecký pluk (Landwehr Regiment Nr. 10.) Značení na hlavici, číslo zbraně 1716 odkazuje na 2. prapor, 8. rotu. Značení na příčce, číslo zbraně 1724 odkazuje na 3. prapor, 9. rotu. Nezvyklý je fakt, že starší, neaktuální značení (pravděpodobně to na hlavici) nebylo přeškrtnuto nebo odbroušeno.

3.1.10 M95 pro poddůstojníky, L. Zeitler, Vídeň index zpět na obsah typ
		Bodák pro poddůstojníky, vyrobený firmou Ludvík Zietler- Vídeň VIII., zjednodušené válečné výroby. Doposud není potvrzené přejímací značkou, že byly bodáky od tohoto výrobce používány armádou Rakousko-Uherska, v úvahu připadají i jiné silové složky monarchie. Na konci hlavice je bodák značen zkratkou vojenské jednotky, pluku nebo praporu a evidenčním číslem zbraně. Bohužel neexistuje úplný seznam všech značek jednotek, tudíž se můžeme jako v tomto případě setkat se značením, které není možné přesně identifikovat.

3.1.11 M95 FGGY, úprava na poddůstojnický model rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 na karabinu z výrobní produkce zbrojovky v Budapešti, původně určený pro mužstvo, upravený během války na poddůstojnický. Úprava spočívala v navaření háku k příčce a na hlavici bodáku přidělání průvlaku na třapec v podobě ocelového drátu. Jak je již zmíněno u bodáku 3.1.9, byla ke konci 1. světové války omezena, ne-li úplně zastavena výroba poddůstojnických bodáků. Proto se různě upravovaly bodáky určené pro mužstvo.

TR = Telegraphenregiment, rok vzniku 1912.
Telegrafní pluk se skládal z 1 štábu pluku (Regimentstab), 4 praporů (Bataillone), 1. rádiového oddělení (Radioabteilung), školy pro jednoroční dobrovolníky (Einjährig -

Freiwilligen - Schule), zkušebního oddělení (Versuchsabteilung), správy materiálu (Materialverwaltung), a kádru náhradního praporu (Ersatzbataillonskader).

Dislokace posádky v r.1914:

Štáb - St.Pölten (Rakousko)

I. prapor - St. Pölten (Rakousko)

II. prapor - Sopron ( Uhersko)
III. prapor - Korneuburg (Rakousko)
IV. prapor - St. Pölten (Rakousko)

3.1.12 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ
		Za 1. světové války se v menší míře podíleli na výrobě zbraní i jiní výrobci, mezi něž bezesporu patří Berndorfská továrna s původním zaměřením na výrobu strojů a kovových výrobků, s označením BMF - Berndorfer Maschinen Fabrik. Konkrétně tento exemplář byl vyroben v posledních letech války, což dokazuje značení na čepeli pod záštitou kde je je vyražen malý dvojitý znak (malé erby ražené vedle sebe). Jde o znak rovnocenně zastupující jak rakouské tak uherské země, který se používal od roku 1915 do roku 1918. Z druhé strany téhož místa je vyražené logo výrobce.

3.1.13 M95 na karabinu, OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 na štuc, vyrobený štýrskou zbrojovkou. Podle oválného žlábku čepele se jedná o válečnou výrobu. U nožových bodáku vz. 95 bylo na počátku výroby značení dle instrukce G3, později bylo vyráženo již jen koncové dvojčíslí zbraně ke které bodák náležel.

3.1.14 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z produkce zbrojovky v Budapešti. Logo výrobce a státní znak R.U. se nachází na čepeli. Ze značení na hlavici pod stiskátkem lze vyčíst že byl bodák v r. 1920 převzat do výzbroje čs. armády,načež byl uložen v Košickém divizním skladě. 85 (též na příčce) je číslem zbraně ke které bodák náležel.

3.1.15 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ		Bodák zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem čepele, vyrobený zbrojovkou v Budapešti. Logo zbrojovky FGGY pod záštitou na čepeli, z druhé strany stejného místa je vyražený uherský znak ,určený pro královskou uherskou část armády. Zbraně, které byly ve výzbroji v zemské obraně v uherské části monarchie, měly jako přejímací značení uherský státní znak, vyražený na čepeli pod příčkou. Na vrchu hlavice je značení jednotky a čísla zbraně. 5. pěší pluk, I. prapor, 1. rota, zbraň č. 81 5. pěší pluk (Infanterieregiment Freiherr von Klobučar Nr.5) byl založen roku 1762. Doplňovací obvod pluku byl Szatmár-Németi - v současnosti Satu-Mare v Rumunsku Nár. složení v r. 1914: 58% Maďaři 39% Rumuni 5% ostatní

Oberst Lorenz Frauenberger, velitel pluku v roce 1914

Dislokace pluku v únoru 1914:

Velitelství pluku a I. prapor: Eperjes,

II. prapor: Rogatica,

III. prapor: Szatmár-Németi,

IV. prapor: Kisszeben

5. pěší pluk (I., III. a IV. pr.) byl v srpnu 1914 určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor byl určen pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1.16 M95 OEWG, úprava poddůstojnického bodáku rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený Štýrskou zbrojovkou zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem na čepeli. Logo výrobce OEWG a přejímací značení, vyražené na čepeli pod příčkou. Původně poddůstojnický bodák byl po válce repasován, přičemž byla vyměněna příčka a odstraněn průvlek na střapec. Dle velkých zajišťovacích nýtu na příčce lze usuzovat, že i tento bodák skončil v bulharských skladech po 2. světové válce.

3.1.17 M95 OEWG, úprava poddůstojnického bodáku rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený Štýrskou zbrojovkou zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem na čepeli. Logo výrobce OEWG. Přejímací značení v podobě rakouské orlice, vyražené na čepeli pod příčkou bylo přeražené čs přejímací značkou 8. divizního velitelství v Opavě. Původně poddůstojnický bodák byl repasován, přičemž byla vyměněna příčka a odstraněn průvlek na střapec. Dle vyjiskřeného čísla na příčce lze usuzovat, že i tento bodák skončil v bulharských skladech po 2. světové válce.

3.1.18 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Tentýž bodák jako 3.5.7, od stejného výrobce AB - August Bickel. Zbraň je dále značena malými erby raženými vedle sebe, jde o dvojitý znak Rakouska-Uherska rovnocenně zastupující rakouské i uherské země od roku 1915 po smrti Františka Josefa l. Bodák vyroben mezi lety 1915-1918. Bodák prošel další životní etapou, kdy po 1. svět. válce prošel kontrolou a byl znovu označen novým státním symbolem (orlicí), která je vyražená vedle dvojitého stát. znaku R.U. Nakonec jako většina těchto zbraní i tento bodák skončil po ll.svět. válce, a následné repasi, v bulharských skladech.

3.1.19 M95 OEWG, úprava poddůstojnického bodáku rozměry index zpět na obsah typ		Původně poddůstojnický bodák zjednodušené válečné výroby ze zbrojovky ve Štýru (OEWG), značeno na čepeli pod příčkou. Dále je bodák značen na témže místě na opačné straně čepele malým státním znakem používající se v letech 1815-1915. Po první světové válce prošel bodák kontrolou a byl označen novým státním znakem (velkou orlicí), používanou v letech 1919-1934 za Rakouské první republiky. Znak tvoří orlice s hradební korunkou, nesoucí na prsou štítek s břevnem. V drápech drží srp a kladivo (představující rolníky a dělníky). Korunka na hlavě orlice zastupuje městský stav. V letech 1934 - 38 byl státní znak fašistického Rakouska dvojhlavá orlice. Od roku 1945 byla vrácena orlice z let 1919 -1934 a tomuto znaku, respektive orlici byl přidán na pařáty roztržený řetěz jako připomínka osvobození od nacizmu. Dalším majitelem bodáku se stalo Bulharsko. Bodák prodělal repasi, přičemž byla vyměněna příčka s hákem a odstraněn průvlek na třapec.







	Na konci hlavice bodáku je značení v podobě č. 1 a písmene R, což je 1. pěší pluk (Infanterieregiment Kaiser Nr.1) Pluk byl zřízen v roce 1715. Mírová dislokace pluku v únoru 1914: Velitelství pluku, II. a III. prapor - Krakov I. prapor - Mostar IV. prapor - Opava Doplňovací obvod: Opava Velitel - Oberst Adalbert von Kaltenborn Národnostní složení (červen 1914): 82% Sudetští Němci, 18% ostatní
Zařazení pluku v srpnu 1914: IR 1 (II, III, a IV. prapor) v sestavě 10. pěší brigády 5. pěší divize (I. armádní zbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. I. prapor IR 1 v sestavě 1. horské brigády (brigáda podřízená přímo XVI. armádnímu zboru) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1.20 M95 FGGY, pro poddůstojníky, mírové provedení rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák pravděpodobně z předválečné produkce. Označení jednotky na hlavici bodáku O.K. je pravděpodobně zkratka pro vrchní velení (Oberkommando). Zajímavé je též číslo zbraně nezvykle vyražené na střence, jehož poslední dvojčíslí je též vyraženo na příčce.

3.1.21 M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení, úprava bodáku na pušku rozměry index zpět na obsah typ
		Původně poddůstojnický bodák na pušku byl opatřen nouzovou muškou pro střelbu ze štucu. Podle výbrusu čepele se jedná o bodák vyrobený v průběhu 1. sv. války.

3.1.22 M95 OEWG na štuc, válečné provedení, úprava bodáku na pušku rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák původně na pušku byl opatřen nouzovou muškou pro střelbu ze štucu (jako bodák 3.1.41). Podle výbrusu čepele se jedná o bodák vyrobený v průběhu 1. sv. války.

3.1.23 M95 FGGY na štuc, válečné provedení rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák na štuc vyrobený v průběhu 1. sv. války v budapešťské zbrojovce. Význam písmene A v kroužku není přesně znám.

3.1.24 M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, mírové provedení rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na štuc ze štýrské zbrojovky vyrobený před 1. sv. válkou.

3.1.25 M95 FGGY, na štuc, mírové provedení rozměry index zpět na obsah typ
		Nožový bodák M95 na krátkou pušku Mannlicher, vyrobený ve zbrojovce Budapešti (FGGY). Vzhledem k rozdělení výroby mezi Štýrskou a Budapešťskou zbrojovkou byla většina bodáků pro krátkou pušku vyrobena v Budapešti. V průběhu 1. sv. války byly tyto bodáky rovněž užívány s karabinami M95 následně opatřenými záchytem na bodák (před tím ho neměly) a dále s kombinovanými karabinami, které měly obojí poutka na nosný řemen. Bodák je na temeni hlavice značen vojenským útvarem. Jedná se o 1. hulánský pluk (Ulanenregiment Ritter von Brudermann Nr.1), náhradní prapor, 2. náhradní rota. 1. UR byl založen roku 1791, posádka ve městě Lemberg, 2. prapor Mosty Wielkie. Značky vojenských útvarů měly značnou dokumentační hodnotu a byly zavedeny a vyraženy až zavedením pušek vz. 1854 Lorenz. V té době byl vypracován důmyslný systém zkratek a evidenčních čísel vojenských útvarů.

3.1.26 M95 OEWG, na štuc, mírové provedení rozměry index zpět na obsah typ
		Typově i vzorově stejný bodák jako předchozí, s tím že je z produkce Štýrské zbrojovky. Jak bylo zmiňováno, v této zbrojovce byly tyto bodáky vyráběny v menší míře. U bodáků M95 bylo počátkem výroby značení úplné, postupem času bylo používáno již jen koncové dvojčíslí, jak je vidět na tomto bodáku, jenž má číslo vyražené na příčce mezi nýty. Značené byly všechny zbraně u jednotek včetně zbraní uložených ve zbrojnicích. Značka na bodáku byla shodná se značkou vyraženou na botce pažby pušky, ke které bodák náležel.

3.1.27 M95 OEWG, válečné provedení pro mužstvo, individuálně upravený pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 vyrobený během války Štýrskou zbrojovkou a individuálně předělaný na provedení pro poddůstojníky přidáním háku a očka na portepe. Posádka 18. pěšího pluku (Infanterieregiment Erzherzog Leopold Salvator Nr.18) byla ve městě Hradec Králové (Königgrätz), 2. prapor byl oddělen a sídlil ve městě Nevesinje (Bosna a Hercegovina). Národnostní složení pluku bylo následující (r. 1914): 75% Češi 23% Němci 2% ostatní Číslo 17582 je číslo zbraně z jednotky postavené za mobilizace.

3.1.28 M95 FGGY, mírové provedení pro mužstvo rozměry index zpět na obsah typ
		Vyobrazený exemplář s hranatým výbrusem na čepeli vyrobený ve zbrojovce Budapešť (FGGY), jenž byl ve výzbroji zemské obrany v uherské části monarchie. Nasvědčuje tomu znak ražený na čepeli. Uherský znak je uprostřed rozpůlený, v levém poli jsou vodorovné pásy, které podle legendy z 16. stol. představují uherské řeky - Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu. Ve druhém poli je trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojkříž. Od 17 stol. je trojvrší interpretací uherských pohoří - Tatra, Mátra a Fatra. Nad štítem se nachází koruna sv. Štěpána zakladatele uherského království. Na vrcholu koruny pak leží nakloněný kříž, připomínající skutečnost, že Maďaři raději korunu ukryjí, nežli by ji předali do rukou nepřátelům či samovládcům. Verze tohoto znaku byla vytvořena při Rakousko-uherském vyrovnání roku 1867. Jinak bodák, i když také skončil v bulharských skladech, nezaznamenal výrazných změn. Pouze bylo na příčce přeškrtnuto původní číslo a elektrickou tužkou nahrazeno nové.

3.1.29 M95 Ars. Arm. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 pro mužstvo od neznámého výrobce působícího pravděpodobně ve Vídni. Čepele tohoto výrobce jsou charakteristické širokým zakončením oblého žlábku. Od bodáku 3.1.7 se liší firemním logem napsaným kurzívou a zabroušenými hlavami nýtů (což může být pozdější úprava).

3.1.30 M95 neznačený rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 pro poddůstojníky, služební verze z pozdní, zjednodušené válečné výroby. Na čepeli nečitelné značení.

3.1.31 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Vyobrazený exemplář stejného výrobního provedení a stejného výrobce jako bodák pod číslem 3.1.4 . Tento bodák je značen jak číslem zbraně (na příčce), ke které náležel, tak značením vojenského útvaru - 97. pěšího pluku (značeno na temeni hlavice). 97. pěší pluk byl vytvořen v roce 1883, (společná branná moc do roku 1918).

Majitel pluku: Georg svobodný pán von Waldstätten
Velitel: Oberst Carl Freiherr Knopp von Kirchwald
Velitelství pluku: I. a II. prapor (Bělovar), III.prapor (Triest), IV. prapor (Carlstadt)
Nadřazené útvary: 36. pěší divize (XIII. armádní sbor)

Národnostní složení pluku v červenci r.1914:

45% Slovinci, 27% Chorvati a Srbi, 20% Italové, 8% ostatní.
Doplňovací obvod: Triest (dnes Itálie)
Zařazení 97.pěšího pluku v srpnu 1914 - v sestavě 55. brigády 28 pěší divize (II. armádní sbor) - pluk určen pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1.32 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Další z řady bodáků M95 pro mužstvo, který byl stejně jako zbraň č. 3.1.31 zařazen do výzbroje pěšího pluku, a to konkrétně u 72 (zn. na konci hlavice). Pluk byl vytvořen v roku 1860. Majitel pluku: svobodný pán von David. Velitel pluku: Oberst Ernst Wossala. I., III., a IV., (Pozsony), II. prapor (Teodo). Nadřazené útvary: 14 pěší divize (V. armádní sbor).

Stav pluku v červenci 1914: národnostní složení - 51% Slováci, 28% Maďaři, 20% Karpatští Němci, 1% ostatní.
Doplňovací obvod: Pozsony (v současnosti Bratislava - SR). Zařazení pluku v srpnu 1914: 72 pěší pluk (I., III., a IV. prapor) v

sestavě 27. pěší divize (V. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor IR 72 v sestavě 14. horské brigády 47. pěší divize (divize podřízená přímo 6. armádě) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1.33 index zpět na obsah typ		Vyobrazený bodák je svým značením velmi ojedinělý. Pravděpodobně půjde o některého z dodavatelů pro Štýrskou zbrojovku, nebo je přímo z její produkce. Dále se lze domnívat, že byla zbraň v mezi válečném období repasována, nejspíš ve státní zbrojovce ve Vídni (Staatsfabrik) a opětovně značena jedním z různých grafických symbolů, jenž zbrojovka používala a rokem převzetí (33). Na konci hlavice (temeni) se nachází plukovní značení, které napovídá že byl bodák zařazen do výzbroje u 50. pěšího pluku. Průměr nákružku je 15,5 mm, což naznačuje možné využití bodáku s jinou zbraní nebo ráží. Bodák byl získán s pochvou č. 5.7.1







Pěší pluk č.50, vytvořený v roce 1762. Majitel pluku : Bedřich, velkovévoda bádenský. Mírová dislokace pluku v únoru 1914: Velitel - Oberst Carl Baitz von Szapár. Velitelství pluku, I, II. a III. prapor (Gyulafehérvár), IV. prapor (Stolac). Nadřízené útvary : 35. pěší divize (XII. armádní sbor). Stav pluku v červenci 1914: národnostní složení - 71% Rumuni, 22% Maďaři, 7% ostatní.	Doplňovací obvod: Gyulafehérvár (v současnosti Alba Iulia v Rumunsku) zařazení pluku v srpnu 1914: 50. pěší pluk v sestavě 69. pěší brigády 35. pěší divize (XII. armádní sbor) - pluk určený na frontu v Haliči proti Rusku.

3.1.34 M95 rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnické bodáky vz. 1895 byly vyráběny několika firmami. Vyobrazená zbraň není značena výrobcem. Zajímavostí je, že veškeré kovové části jsou v barvě leštěného kovu s méně obvyklým kulatým výbrusem na čepeli.

3.1.35 M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň ze silnou starožitnou patinou z produkce budapešťské zbrojovky, jenž byl součástí výzbroje zemské obrany v uherské části monarchie. Typická, avšak ne zcela běžná ukázka improvizace, spočívající v osazení průvlaku na střapec ze silného ocelového drátu na hřbetní části hlavice. Důvodem těchto úprav bodáků pro mužstvo byl rapidní nedostatek zbraní určené pro poddůstojníky během válečných let 1. světové války.

3.1.36 M95 OEWG, provizorní úprava pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Nálezový stav bodáku na štuc, jenž je celý pokryt starožitnou patinou. Zbraň pochází z produkce zbrojovky ve Štýru z období 1. světové války, určený pro mužstvo. Dodatečná úprava na poddůstojníka byla provedena přiděláním průvlaku na střapec (portepé) na spodní části hlavice. Na čepeli je vidět vedle původního státního znaku R.U znak 1. rakouské republiky a na konci hlavice pak značení 8. pluku lehkého dělostřelectva, který byl dislokovaný v Salzburku.

3.1.37 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Zbraň byla ve výzbroji 100. pěšího pluku vytvořeného roku 1883. Majitel pluku: von Steinsberg Mírová dislokace pluku v únoru 1914: velitel: Oberst Heinrich Trichtel. Velitelství pluku, I a IV . prapor - Krakau, II. prapor - Banja Luka, III. prapor - Teschen. Nadřízené útvary: 12. pěší divize (1.armádní sbor). Stav pluku v červenci 1914 : Národnostní složení 37% Poláci, 33% Češi, 27% Slezští Němci, 3% ostatní. Doplňovací obvod : Teschen (v současnosti Český Těšín v ČR a Czieszin v Polsku). Zařazení pluku v srpnu 1914: 100 R ( I. III. A IV. prapor) v sestavě 23. pěší brigády 12. pěší divize (divize podřízená přímo 1. armádě) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor 100 R v sestavě 12. horské brigády 48. pěší divize (XV. armádní sbor) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1.38 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Vyobrazený exemplář pochází z výzbroje Zeměbraneckého pěšího pluku č. 12 vytvořeného v roce 1889. Pluk zanikl v roce 1917 (nástupce Střelecký pluk č.12). Mírová dislokace pluku v roce 1914: Velitelství pluku I., II., III. a náhradního praporu se nacházelo v Čáslavi. Nadřízené útvary: 51. pěší brigáda Landwehru, 26. pěší divize Landwehru (IX. armádní sbor). Stav pluku v srpnu 1914: Velitel - Oberst Oskar Esch. Národnostní složení: 87% Češi, 13% ostatní. Doplňovací obvod: Čáslav a Mladá Boleslav Zařazení pluku v srpnu 1914: LR 12 v sestavě 51. pěší brigády Landwehru 26. pěší divize Landwehru (IX. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1.39 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Vyobrazená zbraň se svým výrobním provedením ničím neliší od ostatních bodáků M95 pro mužstvo z výrobní produkce zbrojovky ve Štýru. Při pohledu na značení se lze domnívat, že byl bodák ve výzbroji 10. mysliveckého praporu. Číslo zbraně ke které bodák náležel je jiného ražení (původní koncové dvojčíslí se nachází uprostřed příčky), pravděpodobně došlo k opětovnému očíslování a přiřazení k jiné zbrani.

3.1.40 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Zajímavě značený exemplář válečné výroby z produkce zbrojovky ve Štýru. Na čepeli se nachází logo výrobce a z druhé strany slabě vyražená a nebo částečně odbroušená rakouská orlice. Původní, maximálně zjednodušené značení bodáku bylo pouze na příčce vyražené poslední dvojčíslí z čísla pušky. Toto značení bylo později přeškrtnuto. Značení na hlavici rukojeti stylově odpovídá značení používanému v německé armádě. Význam zkratky by znamenal: 1. Dragoner Regiment, reserve Abtailung 1. Dragounský pluk, rezervní oddíl, 22 eskadrona, zbraň č. 9.

3.1.41 M95 AB index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený firmou AB - August Bickel, původně na pušku, byl opatřen nouzovou muškou pro střelbu ze štucu (stejná úprava jako u 3.1.22).

3.1.42 M95 OEWG index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený před válkou Štýrskou zbrojovkou, byl později provizorně upraven pro poddůstojníka a doplněn muškou pro použití na štucu.

3.1.43 M95 OEWG index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený během 1. sv. války Štýrskou zbrojovkou, byl později repasován v České zbrojovce (ČSZ) jak naznačuje Z v kruhu na příčce. Zbraň prodělala ještě bulharskou repasi a nakonec skončila na civilním trhu v USA.

3.1.44 M95 FGGY index zpět na obsah typ	Bodák pro mužstvo, vyrobený budapešťskou zbrojovkou (FGGY), byl provizorně upraven na poddůstojnickou verzi. Úprava spočívala v navaření háku příčky (bez demontáže střenek) a v netypickém přidělání průvlaku na střapec na spodní stranu hlavice.

3.1.45 M95 OEWG pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Běžný služební bodák z válečné produkce zbrojovky OEWG pro poddůstojníky. Značka vojenského útvaru je standartně vyražená na konci zbraně (temeni hlavice). Přesný význam zkratky (SW 31) není zatím znám. Teoreticky se může jednat o STABSWACHE - štábní stráž, popřípadě o ARMESCHIESSCHULE WIEN - střelecká škola Vídeň. Není vyloučeno, že tato značka pochází z období Rakouské 1. republiky.

*******************************************************

3.2

Republik Österreich

Rakouská 1. republika

1919 - 1934

1934 - 1938

3.2.1 M95 GM rozměry index zpět na obsah typ
		Rakouská firma působící ve zbrojařském centru Ferlachu (GENNOSENSCHAFTS MACHINENHAUS DER BUCHSENMACHER FERLACH KARTEN AUSTRIA), používající jako logo kaligraficky upravená písmeno M. Zbrojovka vyráběla železářské zboží jako spousta jiných zbrojovek. Po roce 1934, kdy došlo ke změně vzhledu přebírací značky, související se změnou republiky na stavovský stát, dochází k uvolnění vyzbrojování a obnově výroby zbraní, tedy i bodáků.

		Po obsazení Rakouska Německou říší na jaře roku 1938, přešla zbrojovka i na výrobu bodáku na pušku Mauser 98k s kódovým označením - bym - (tuším, že jen do roku 1941).

3.2.2 M95 HWF rozměry index zpět na obsah typ
		Poměrně vzácný bodák M95 z období let 1934-38 s logem HWF - Heeres Waffen Fabrik (armádní zbrojovka). Pravděpodobně šlo o další továrnu ze zbrojařského centra ve Vídni. Více informací k dané továrně je zatím velkou neznámou.

3.2.3 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 zjednodušené válečné produkce, upravený ve státní zbrojovce ve Vídni po 1. světové válce. Po 1. světové válce, mezi rokem 1918-38 prošly zbraně, respektive bodáky další životní etapou. Některé zamířily do našich zbrojovek, jiné zůstaly ve Vídni ve státní zbrojovce, která byla schválená vítěznými mocnostmi. Zde se též zbraně opravovaly a vyráběly nové. Tyto bodáky lze identifikovat dle značení STF vyraženého na čepeli pod příčkou, ve většině případů vedle přejímací značky (orlice).

3.2.4 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Totožný bodák jako předchozí, s tím rozdílem, že mezi přejímacím značením a logem fabriky je vyražený geometrický tvar v podobě trojúhelníku. Kromě trojúhelníku se na bodácích s označením Stf vyskytují i jiné tvary např. čtverec či kruh. Jaký mají značky význam, není zcela jasné, mohlo by se jednat o datumovou, materiálovou, či inspekční značku. Dle velkých zajišťovacích nýtů byla u bodáku po válce vyměněna příčka a bodák uložen v bulharských skladech.

3.2.5 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Další varianta bodáku M95 s označením STF s jiným geometrickým tvarem a to v podobě čtverce. Bodák po 2. válce prošel celkovou úpravou včetně výměny příčky a střenek. Poté byl uskladněn v již několikrát zmiňovaných bulharských skladech.

3.2.6 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák zjednodušené válečné produkce, jenž prošel po 1. světové válce ve státní zbrojovce ve Vídni drobnou úpravou, která spočívala ve výměně nového uzamykacího systému (stiskátka) a osazením jiným, netypickým očkem pro zavěšení poddůstojnického třapce. A samozřejmě novým označením zbrojovky, státním symbolem a kontrolní značkou. Na temeni hlavice se nachází nečitelné značení vojenského útvaru a čísla zbraně ke které bodák náležel.

3.2.7 M95 HWF. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z let 1934 až 38 od výrobce HWF, stejně jako bodák 3.2.2. I tento bodák prošel na konci své sužby bulharskými sklady, jak lze usuzovat z vyjiskřeného čísla na příčce, ale zůstaly mu původní střenky.

3.2.8 M95 na štuc rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z let 1934 až 38 od výrobce Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach, stejně jako bodák 3.2.1. Varianta na štuc je v poválečné výrobě velice vzácná, i když by to mělo být obráceně, protože dlouhé pušky byly zastaralé.

3.2.9 M95 Stf. na karabinu, pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na karabinu zjednodušené válečné produkce, jenž prošel po 1. světové válce ve státní zbrojovce ve Vídni (Staatsfabrik - bývalé Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr) repasí. Na bodáku je vyražena značka zbrojovky a přejímací značka v podobě orlice z let 1918 až 1934. Na hlavici bodáku se nachází značení jednotky, ke které byl bodák původně zařazen.

*******************************************************

3.3

Magyarországi Tanácsköztársaság

Maďarská republika rad

Magyar Királyság

Maďarské království

1919 - 1919

1920 - 1944

3.3.1 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený v Budapešťské zbrojovce FGGY (Femaru Fegyver és Gépgyár, Budapest). Bodák je vyrobený dle válečného zjednodušeného vzoru, ale v "mírové" kvalitě. Proto, ale také kvůli odlišnému způsobu značení - přejímací značka na stejné straně čepele jako logo výrobce a sériové číslo obsahující písmeno a čtyři číslice na příčce, se domníváme, že se jedná o novou, meziválečnou výrobu a nebo repasi.

*******************************************************

3.4

Deutsches Reich

Německá říše (1889-1918)

Deutsches Reich (1933-43)
Großdeutsches Reich (1943-45)

Nacistické Německo

1889 - 1918

1933 - 1945

3.4.1 M95 Ernst Busch rozměry index zpět na obsah typ
		Na výrobě zbraní, respektive bodáku M95 se podílely i některé německé firmy, jako např. Ernst Busch ze Solingenu. Datum registrace firmy není doposud známo. Jejich výrobky se začali objevovat od roku 1879 až do roku 1922. Jestli firma vyráběla i po roce 1922 není jasné, neboť chyběla na seznamu ručně vyráběných zbraní v době vzniku Třetí říše. Ovšem výčet výrobců na seznamu nemusí být kompletní. Co se týká značení samotného bodáku, od

			rakouských M 95 se liší přejímacími značkami - korunka, iniciály panovníka a rok převzetí zbraně armádou, to jest W - Wilhelm II. německý císař a pruský král (1888 -1918) a č. 17 - rok převzetí zbraně armádou, které jsou vyraženy na vrchní hraně čepele těsně za záštitou.

			Konstrukčně se od rakouských bodáků příliš neliší, až na jeden detail a tím je uzamykací systém (stiskátko), které na rozdíl od rakouské výroby má dva pravé úhly, kdežto rakouské má jen jeden. Co do počtu dochovaných exemplářů v původním provedení se také řadí mezi málo běžné.

3.4.2 M95 Ernst Busch rozměry index zpět na obsah typ
		Typově stejný bodák jako předchozí z produkce Ernesta Busche, s drobnými výrobními a rozměrovými rozdíly. Hlavice bodáku je robustnější s tupým nosem. U prvního modelu je hlavice menší s ostřejším nosem. Značení výrobce na čepeli pod příčkou, z vrchu hrany čepele a na hlavici nad stiskátkem pak přejímací značka a značka inspektora. Po II. svět. válce byl bodák repasován a uskladněn v bulharských skladech.

Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 se bodáky M95 nadále používaly v ozbrojených složkách Německé říše, a to hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. Ke konci války byly zbraněmi typu Mannlicher vyzbrojeny také jednotky Wollssturmu. Dále byly požívány v průběhu 2. sv. války v Italské, Madarské , Bulharské a Slovenské armádě. Pokud se na bodáku nacházelo původní číslo, bylo přeškrtnuto či ignorováno a na levé straně příčky blíže k nákružku bylo vyražené číslo nové - např. 3.5.7. Stejná čísla jako na příčce lze u některých bodáků M95 najít i na šroubu stiskátka, nebo pod ním - viz 3.1.14. Na hlavici některých bodáků M95 (určených pro Wehrmacht), se nachází orlička s

písmeny WaA a číslem inspektora zbrojního úřadu, dosazeného armádou.

Část bodáků M95 prodělala v Německu důkladnější repasi, zahrnující výměnu střenek, místo nýtů byly použity šrouby a v některých případech byly i zabroušeny nýty na příčce. Z pochev byly odstraněny nýty držící náustek a ten byl upevněn šroubem z boku jako u pochev na bodáky 84/98. Bodáky i pochvy byly kvalitně načerněny. Není vyloučeno, že tyto bodáky byly určeny pro samopaly SI-100 /MP 34 (ö)/, buď pro německé ozbrojené složky, nebo na export.

Jsou známy též bodáky M95 s uříznutým nákružkem, ale zdá se, že to nebyla oficiální úprava, protože na to nebylo dimenzováno uzamykací zařízení.

3.4.3 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Velmi pečlivě repasovaný bodák M 95 vyrobený v průběhu 1. sv. války ve Štýrské zbrojovce. Bodák - stejně jako další tři - nemá žádné přejímací značky (kromě původních). Není vyloučeno, že byl určen na export. Bodák je kvalitně nabrinýrován. Má zabroušené hlavičky nýtů na příčce a nové střenky zajištěné šrouby. Šrouby s prořízlou matkou i hlavou připomínají šrouby na čs. bodácích, repasovaných během 2. sv. války.

3.4.4 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený okolo roku 1920 v Moravských ocelárnách. Od předchozího se liší šrouby s neprořízlou hlavou a nezabroušenými nýty na příčce.

3.4.5 M95 AB

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák vyrobený snad firmou August Bickel - Metallwarenfabrik, Thuringen. Další varianta repase, tentokrát má prořízlé hlavy šroubů, ale nezabroušené nýty. Pro nápis v angličtině na levé střence nemáme vysvětlení.

3.4.6 M95 OEWG

rozměry index zpět na obsah typ

		Stejný bodák jako 3.9.1, pouze s odlišnou povrchovou úpravou.

3.4.7 M95 OEWG

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák vyrobený Štýrskou zbrojovkou (OEWG) před 1. sv. válkou, repasovaný stejným způsobem jako předchozí 3.4.6 a označený stejnou jednotkou (zatím ji nedokážeme identifikovat). R-U orlice byla z bodáku odbroušena.

3.4.8

rozměry index zpět na obsah typ

		Za okupace získala německá armáda velké množství těžké vojenské techniky, zbraní, zařízení a munice. Vše, co ukořistila, bylo co nejrychleji odesláno do Německa. Mezi ukořistěnými zbraněmi byly samozřejmě i pušky Mannlicher včetně bodáků, které byly užívány hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. Některé zmiňované bodáky prodělaly důkladnější repasi (dle německých vzorů), jiné byly jen nově označeny a doplněny standardním německým závěsníkem, popřípadě policejním portepem (viz.vyobrazený exemplář). Na příčce je značení Ws1 s orlicí, což by měl být depot v Rakouském Welsu.

3.4.9 M95 Zbrojovka Praga

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák vyrobený firmou Zbrojovka Praga za využití čepele ze štýrské zbrojovky. Domníváme se, že byl po okupaci používán německou brannou mocí, jak naznačuje číslo vyražené na hlavici. K bodáku patří stejně číslovaná pochva č. 5.5.2 vyrobená v ČSZ.

3.4.10 M95 Stf

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák na štuc repasovaný po 1. sv. válce ve štýrské zbrojovce s rakouskou přejímací značkou z let 1934 - 38. Domníváme se, že byl po anšlusu Rakouska používán německou brannou mocí, jak naznačuje číslo vyražené na čepeli. Bodák byl získán s pochvou č. 5.5.3, vyrobenou ve Zbrojovce Praga.

*******************************************************

3.5

Československá republika

1918 - 1939

1939 - 1945

1918 - 1920 1920 - 1939

3.5.1 M95 Praga rozměry index zpět na obsah typ
		Po roce 1918 bylo na území nově vzniklého státu množství zbraní z bývalého Rakousko-Uherska. Jednou z továren, jenž používala k výrobě již rozpracované součástky z rakouské zbrojovky ve Štýru byla zbrojovka Praga, akciová společnost Praha-Vršovice s logem ZP v dvojitém kruhu. Tyto bodáky mají na čepeli u příčky vyražené dvě výrobní značky. Z jedné strany původní značení štýrské zbrojovky OEWG a z druhé strany značku zbrojovky Praga ZP. Všeobecně byly vyraženy výrobní značky na čepeli u příčky a na nosci pochvy.

			Exemplář na snímcích je z vlastní výroby ZP z posledního roku výroby bodáku M95, a vůbec zbrojovky jako takové, pro niž to byla jen krátká epizoda.

			Ačkoliv jich firma vyrobila jen malé množství, jsou tyto bodáky precizně zpracované a pohledné. Bodáky byly vyráběny s matovanou čepelí a příčkou, naopak hlavice jílce byla v barvě leštěného kovu. Svým výskytem se bodáky M95 vyrobené ZP řadí mezi málo běžné.

3.5.2 M95 OEWG, kompletace Praga rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený firmou Praga za využití čepele ze štýrské zbrojovky. Čepel je s oválným žlábkem, typickým pro válečnou produkci. Nové čepele vyráběla zbrojovka Praga podle předválečného vzoru s hranatým žlábkem. Bodák prodělal v bulharsku repasi, o čemž svědčí nové nýty příčky, které jsou větší a hrubě zpracované ve srovnání s původním provedením.

3.5.3 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Další ze skupiny bodáku vz. 1895 zavedených v ČSA, je bodák vyrobený počátkem 20. let ve zbrojovce používající logo MO v oválu - Moravské ocelárny a železárny v Olomouci - Řepčíně. Firma vyráběla kompletní bodáky včetně pochev. Bodáky vyráběné v ČSR po první světové válce byly vyráběny dle starých nákresu ze Štýru, proto mají ploché (hranaté) výbrusy čepele. Po skončení 1. svět. války prošel bodák zbrojní kontrolou, následně byl označen a uložen v divizním skladu v Košicích což dokládá značení z boku na hlavici jílce.

			Z vrchu hlavice se pak nachází číslo zbraně, ke které byl bodák přiřazen. Dále je ve spodní části hlavice značení zbrojního komisaře a na čepeli pod záštitou se nachází logo výrobce. Výroba zbraní respektive bodáků, byla jen krátká epizoda, jako u firmy Zbrojovka Praha.

			Firma jako taková vznikla v roce 1906, kdy český podnikatel František Pospíšil zahájil v Řepčíně výrobu vidlí a vozových náprav. Výstavbou vlastní slévárny pak položil základ jednomu z největších výrobních podniků v Olomouci - Moravským ocelárnám.

3.5.4 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Bezprostředně na počátku 20 let se v ČSR výrobou bodáku zabývali tři výrobci: Zbrojovka Praha -Vršovice, Moravské ocelárny a železárny v Olomouci - Řepčíně, (které jsou zde prezentovány),a do třetice Zbrojovka Brno, jenž byla založena v roce 1918. Zatímco pro první dvě zbrojovky to byla vlastně jen krátká epizoda, stala se zbrojovka Brno v krátké době monopolním výrobcem pušek a bodáku pro čs. armádu a navíc i jejich světoznámým exportérem. Výzbroj Československé armády po roce 1918 byla de facto taková, že zbraně, které zůstaly po R-U ve skladech, se hodily leda tak ke strážní službě. Bylo tudíž rozhodnuto nakoupit

pušky M95 v Rakousku a Itálii (pozn. mimo to proběhl i nákup pušek typu Mauser v Holandsku).

Z Itálie přišlo 20 000 ks pušek a bodáků v naprosto nevyhovujícím stavu z předchozích bojů. Z Rakouska přišlo 100 000 ks pušek a bodáků, přičemž převážná část bodáků byla v náhradním provedení. Po těchto

zkušenostech bylo tudíž rozhodnuto o výrobě u nás a zadání znělo naprosto diletantsky. Bodák na M95 bude odpovídat mírové výrobě (tedy s plochou drážkou na čepeli).

První vyrobené bodáky bohužel neprošly testy, neboť chyběla specifikace materiálu a to se projevilo v konečném výsledku, čepele byly překalené a tudíž praskaly.
Nákup nových strojů, odstranění nedostatků a hlavně kvalifikovaní dělníci byly proto nezbytní.

Většina dělníků byla totiž nešetrně odvedena ze zbrojovek do bojů na jižní Slovensko a Těšínsko. Na jižním Slovensku došlo také k zabavení nezanedbatelného množství 10 - 15 tisíc kusů M95 Maďarům.

Koncem roku 1919 byla ovšem ZB vybrána k výrobě pušek typu Mauser, začátkem r. 1920 zakoupila od zmiňované firmy stroje a na podzim téhož roku byla část strojů schopná výroby. V roce 1921, dle zprávy Generálního štábu, do válečného

stavu chybělo cca. 100 000 pušek. Proto bylo v Brně navrženo zahájit částečnou výrobu pušek typu Mannlicher včetně bodáků a zároveň s touto výrobou zahájila zbrojovka přípravu pro výrobu nového vzoru opakovací pušky typu Mauser. Bodáky této firmy jsou již precizně zpracovány a označeny logem ČSZ na čepeli pod záštitou.
Stejně jako většina bodáku M95 i tento prošel po válce repasí a následně uložen v bulharských skladech.

3.5.5 M95 OEWG, repase v ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Rakousko - uherský bodák vz.95 zjednodušené válečné produkce, jenž po 1. světové válce prošel repasí. A to konkrétně ve Zbrojovce Brno, což dokládá značení uprostřed příčky v podobě velkého Z v kruhu. Poté byl bodák přiřazen k četnictvu (viz. značení na čepeli pod příčkou). I když v předpise o zbraních a střelbě četnictva vydaném Věstníkem četnictva č.13 z roku 1925 je uveden bodák vz.95 pro karabinu, opatřený na nákružku muškou. Od roku 1918 do roku 1934 byly hlavní výzbrojí četníků a finanční stráže rakouské karabiny Mannlicher vz.95 a v menší míře pušky Mannlicher vz.90 a 95.

			V roce 1934 byli přezbrojeni krátkou puškou typu Mauser vz.16/33.

3.5.6 M95 MO, repase v Bulharsku rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 téhož výrobce MO jako 3.5.3, s tím rozdílem, že bodák byl po válce repasován včetně výměny příčky a uložen v bulharských skladech.

3.5.7 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák s logem na čepeli AB pochází z produkce německé firmy August Bickel, Metallwarenfabrik Thuringen. Jelikož počátkem války R.U. armáda během krutých bojů ztratila téměř polovinu svých palných zbraní (včetně bodáků) a produkce nebyla schopna potřeby armády pokrýt, bylo R.U. nuceno požádat o okamžitou pomoc svého spojence, císařské Německo. Po skončení 1. sv. války převzala bodák do své výzbroje čs. armáda a to konkrétně velitelství v Českých Budějovicích s číselným kódem 5 (značení z boku hlavice jílce).

3.5.8 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z výrobní produkce Moravských oceláren jako 3.5.3 a 3.5.6. Písmeno S na čepeli znamená sklad, lvíček je přejímací značka bez ohledu na velikost. Odstupem času byl tento velký lvíček nahrazen menším a doplněn o číslo divisního skladu, který bodák převzal.

3.5.9 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ
		Exemplář z produkce Brněnské zbrojovky (logo na čepeli). Z opačné strany značení 9. divizního velitelství v Bratislavě.

3.5.10 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z výroby Štýrské zbrojovky (logo OEWG), zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem čepele. Z opačné strany státní znak R.U. nad kterým je Čs. přejímací značení 2. divizního velitelství v Plzni. Pokud je značení v této formě včetně čísla 18 na konci,znamená to že se neví rok výroby bodáku. Předpis nařizoval označit bodáky z výše uvedených nákupů, ze skladů a nebo zabavené, u kterých není znám původ a rok výroby, číslem 18. Po letech byl převzat bulharskou armádou a po 2. sv. válce uložen ve skladech, důkazem jsou nově vyjiskřená čísla na příčce bodáku.

3.5.11 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Bodák totožný s 3.5.4 s tím rozdílem, že neskončil v bulharských skladech jako většina těchto bodáků, ale zůstal zachován na našem území v podobě, v jaké byl vyroben a ani nebyl zabaven okupační správou jako 3.5.9. Na jeho zachovalosti se do jisté míry podepsalo to, že byl součástí výzbroje v Brněnském hlavním oděvním a lůžkovém skladu, jak naznačuje zkratka na temeni hlavice bodáku. Číslo 87 je číslo zbraně, ke které bodák náležel. Z boku hlavice je pak kódové označení divizního velitelství s číslem 6, což je Brno.

3.5.12 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ		M95 z produkce Moravských oceláren (logo MO na čepeli). Z výrobního hlediska je čepel zajímavá svým hrubým opracováním tupou frézkou. Bodák je dále značen na temeni hlavice plukovním značením 7 DPS 229. Jedná se o SBOROVÝ PROVIANTNÍ SKLAD 7. Číslo 229 je číslo zbraně, k níž bodák náležel. Jmenovaný sklad patřil mezi výkonné orgány proviantní služby. Nacházel se v olomoucké posádce a vznikl v lednu 1919 jako tzv. vojenská zásobárna. V říjnu 1920 byl očíslován na vojenskou zásobárnu 7. Její obvod byl totožný s obvodem olomoucké 7. pěší divize. V dubnu 1923 byl přejmenován na divizní zásobárnu 7 a v lednu 1924 na divizní proviantní sklad 7. V letech 1923 -1935 měl pobočku v Opavě. Po předání do podřízenosti velitelství olomouckého IV. sboru došlo počátkem ledna 1937 k jeho přejmenování na sborový proviantní sklad 7. Svojí činnost ukončil na sklonku července 1939 v návaznosti na rozpuštění čs. armády německými okupačními orgány. Podle čísel vyražených na příčce sloužil bodák během války v německých ozbrojených složkách.

3.5.13 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ		Bodák, jenž je značen na čepeli logem MO, je z produkce Moravských oceláren a železáren v Olomouci-Řepčíně. Zbraň je dále značena na hlavici jílce z boku pod stiskátkem. Značení vypovídá, že bodák prošel divizním velitelstvím v Košicích. Na temeni hlavice se nachází značka 37. pěšího pluku a číslo zbraně, k níž bodák náležel. Velitelství 37. pěšího pluku vzniklo 12. září 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z 1. střeleckého pluku (1919-1920) na základě výnosu Ministerstva národní obrany (r. 1919). Sídlo pluku se nacházelo v Levoči a podléhalo velitelství 21. pěší brigády, od října 1920 velitelství 22. pěší brigády (1920-1937) a od ledna 1938 velitelství 17. divise.

3.5.14 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Exemplář na snímcích z produkce Štýrské zbrojovky (logo a státní znak na čepeli), pro poddůstojníky. Bodák s muškou na nákružku zjednodušené válečné výroby na krátkou pušku (štuc). Po skončení válečného konfliktu byl začleněn do výzbroje československého 47. pěšího pluku (napovídá tomu značení s číslem zbraně na temeni hlavice jílce). 47. pěší pluk byl jedním z 48 pěších pluků vytvořených v československé armádě mezi válečného období. Velitelství pěšího pluku vzniklo 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z velitelství 36. pěšího pluku (1918-1920) na základě výnosu Ministerstva národní obrany (r. 1919). Sídlo pluku bylo v Mladé Boleslavi, podléhalo velitelství 6. pěší brigády (1920-37) a od ledna 1938 velitelství 13. divise (1938).

3.5.15 M95 OEWG - Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95, jenž byl po 1. sv. válce zkompletovaný ve zbrojovce Praga-Vršovice, za použití dílů a čepele z válečné produkce ze Štýrské zbrojovky (logo na čepeli). Po kompletaci byl bodák označen na opačné straně čepele logem Zbrojovky Praga. Jeden z několika málo exemplářů, který nebyl již dále jinak upraven či repasován a neskončil v bulharských či jiných skladech a zůstal v původním výrobním provedení.

3.5.16 M95 OEWG - Zbrojovka Praga pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ		Podobně jako u předchozího bodáku pro mužstvo, i v tomto případě došlo ke kompletaci (a označení výrobním logem) ve zbrojovce Praga za použití dílů a čepele ze Štýrské zbrojovky. Dle výskytu tohoto poddůstojnického bodáku lze soudit, že došlo patrně ke zkompletování jen několika kusů. Je až s podivem, že i tento exemplář zůstal v původním výrobním provedení. Hlavice bodáků kompletovaných ve zbrojovce Praga se od původních ze Štýrské zbrojovky liší protáhlejším tvarem. Na fotografii pod textem je nahoře hlavice OEWG a dole Praga.

3.5.17 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ		Na vyobrazeném exempláři je patrné jak putoval dobou a z jeho značení lze vyčíst jeho působení v různých armádách. Jeho výroba pro rakousko-uherskou armádu započala v Berndorfské továrně (Berndorfer Metallwarenfabrik) - "BFM"- logo na čepeli. Následujícím majitelem po 1. sv. válce byla čs. armáda. Bodák byl převzat do výzbroje divizního velitelství v Opavě, (přejímací značení na čepeli vedle loga výrobce). Nakonec svoji dlouhou cestu zakončil jako většina těchto zbraní v bulharských skladech. Důkazem jsou vyjiskřená čísla zbraně na příčce. Zajímavostí na této zbrani je absence R.U. přejímacího značení (státního znaku) - důvod není znám. Při pohledu na bodák(y) z válečné produkce, zejména od menších výrobců, je vidět jejich hrubé zpracování s výraznými stopami po výrobních nástrojích.

3.5.18 M95 GM rozměry index zpět na obsah typ		Bodák od výrobce Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach z let 1934 až 1938 na krátkou pušku Mannlicher, stejně jako exemplář 3.2.8. Liší se od sebe pouze drobným detailem a to značením uprostřed příčky, jenž dokazuje, že tato zbraň, původně v majetku rakouské armády, sloužila za okupace našeho území u vládního vojska. Vládní vojsko jako takové bylo vytvořeno po vzniku Protektorátu Čechy a Morava za účelem udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku. Stalo se tak 25.7.1939. Výzbroj vojska byla lehká (v podstatě policejní). Tvořily ji zastaralé pušky typu Mannlicher vz. 1895 (5355 ks), o něco málo víc bodáků (6255 ks), pistolí ČZ vz. 24 (1088 ks), několik automat. pistolí a jezdeckých šavlí (1800 ks).

3.5.19 M95 Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Totožný bodák stejného výrobního postupu a kompletace ze zbrojovky Praga jako 3.5.15 s tím rozdílem, že bodák byl zařazen dle značení na konci hlavice do výzbroje u VOJENSKÝCH ZÁSOBÁREN - skladu č.1 v Praze - Dejvicích. Číslo 310 je číslem zbraně ke které bodák náležel.

3.5.20 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Pěkně zachovalý exemplář bodáku vyrobeného Štýrskou zbrojovkou během 1. sv. války. Podle značení na hlavici byl bodák zařazen do výzbroje Pěšího pluku 23 "Amerických Slovákov" a podle značení na čepeli byl také veden v inventáři 10. pěší divize s velitelstvím v Bánské Bystrici (Pěší pluk 23 podléhal 9. pěší divizi v Bratislavě). Vyjiskřené číslo na příčce pochází z bulharských skladů.

Název Pěší pluk 23 "Amerických Slovákov" pochází od 23. pluku francouzských legií, vzniklého 14.6.1918 v rámci československých legií ve Francii z vojáků slovenské národnosti pocházejících převážně ze Spojených států. Do bojů I. světové války se pro krátkost času na výcvik nezapojil a do Československa přijel v polovině ledna 1919. Jeho mírovou posádkou se stala Bratislava. V rámci unifikace pěchoty čs. branné moci se v říjnu 1920 sloučil s (c. a k.) pěším plukem č. 23 a s 3. střeleckým plukem domácího vojska, tj. původním 13. honvédským pěším plukem vytvořeným v roce 1890. Pojmenování „Amerických Slovákov“ pluk získal v 24.10.1923. V Bratislavě sídlilo velitelství pěšího pluku 23 s pomocnou i technickou rotou, II. prapor a náhradní prapor. I. prapor se

nacházel v Petržalce a III. prapor v Malackách. Oba prapory se v lednu 1921 přesunuly do Bratislavy, kterou naopak opustil II. prapor, přemístěný do Trnavy. Do této posádky se postupně přestěhovaly i ostatní součásti pluku. V květnu 1929 se redislokoval náhradní prapor, v lednu následujícího roku III. prapor a plukovní velitelství s pomocnou i technickou rotou a v prosinci 1938 také I. prapor. Trnavu naopak opustil III. prapor, který se v září 1935 přestěhoval do Malacek. V bezprostřední podřízenosti velitelství pluku v Trnavě vznikla v říjnu 1935 rota doprovodných zbraní a v lednu 1938 rota velkých kulometů proti letadlům. Po odtržení Slovenska od Československa a vytvoření tzv. Slovenské republiky v březnu 1939 pluk během reorganizace jejího pozemního vojska zanikl.

3.5.21 M95 Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Bodák z výrobní produkce zbrojovky Praga s hranatým typem žlábku na čepeli, které zbrojovka vyráběla podle původního předválečného vzoru. Ačkoliv zbraň skončila jako uloženka v bulharských skladech (nové vyjiskřené číslo zbraně nacházející se na příčce) nebyl tento exemplář dále nijak repasován.

*******************************************************

3.6

Краљевина Југославија

Jugoslávské království

1918 - 1945

Lze se domnívat, že očíslované bodáky M95 používalo Chorvatsko také se samopaly MP34 (o),

které získalo jako spojenec nacistického Německa. Tyto bodáky ovšem budou mít původní

příčku s otvorem o průměru 15 mm.

3.6.1 M95M ATZ rozměry index zpět na obsah typ		Málo běžný bodák M95M s logem na čepeli AT3 v trojúhelníku (psané v cyrilici). Celý název zní ARTILERIJSKO TECHNIČKI ZAVOD, KRAGUJEVAC. Jelikož v chudém Srbsku průmysl, zvláště těžký, téměř neexistoval, nebyla na jeho území jediná zbrojovka. Jediná munička byla zřízena v Kragujevaci na výrobu pouze puškové munice, jejíž kapacita ale potřebám armády naprosto nedostačovala. Proto byla použita veškerá výstroj a výzbroj ukořistěná nepříteli. Pěchotní výzbroj srbské armády byla velice pestrá (včetně různých typů

			pušek), svými poměrně bohatými bojovými zkušenostmi (během předchozích 2 balkánských válek) získala během bojů značné množství zbraní. Po válečném konfliktu i nadále srbská armáda používala ukořistěné zbraně, které ve zmiňované zbrojovce prošly repasí a úpravami

			dle nových potřeb. To se týkalo i bodáků, u kterých došlo ke zvětšení nákružku o 1 mm z důvodu výměny hlavní u pušek za silnější v ráži 8x57 IS.

3.6.2 M95M OEWG rozměry zpět na obsah typ
		Jugoslávská repase původně rakouského bodáku vyrobeného firmou OEWG. Bodák byl kompletovaný s upravenou puškou Mannlicher M95M. Bodák je brinýrovaný a sčíslovaný s pochvou (5.4.1)

3.6.3 M95M rozměry zpět na obsah typ
		Pěkný exemplář málo běžného jugoslávského bodáku M95M. Bodák není značen žádnou výrobní ani plukovní značkou, pouze číslem jenž je shodné s pochvou 5.4.2.

*******************************************************

3.7

Царство България

Bulharské carství

1908 - 1927

1927 - 1946

3.7.1 M95 OEWG, repase řeckého M1903 pro námořnictvo index zpět na obsah typ
		Původně řecký bodák M1903, který měl jinou příčku a nešel nasadit na pušku M95. Bodák byl vyrobený Štýrskou zbrojovkou OEWG (značení na čepeli vedle záštity), na export do Řecka, značený písmenem G - Griechenland, Griechisch na druhé straně čepele téhož místa. Bodák byl určený pro námořnictvo (kotva vyražená na boku hlavice jílce). Některé kontrakty nebyly realizovány a bodáky po válce, respektive před 2. svět. válkou skončily v

jiných státech, než pro které původně byly určené.

Bodák na snímcích byl v pozdějších letech v Bulharsku repasován (po repasi, která zahrnovala výměnu příčky, dostal podobu klasické M95) a byl uložen v bulharských skladech.

3.7.2 M95 OEWG, repase řeckého M1903 pro armádu

index zpět na obsah typ

Bodák stejného původu jako předchozí, pouze s tím rozdílem, že byl určen pro řeckou armádu, jak dokazuje sv. Jiří bojující s drakem, vyražený na hlavici jílce.

3.7.3 M95 Sofia Arsenal index zpět na obsah typ
		Bodák M95 s označením AC15г. je bulharské výroby, respektive ze zbrojní továrny Софийски артилерийски арсенал, která působila od roku 1891 v Sofii. Historie podniku začíná v roce 1878 v Ruse, na hranicích s Rumunskem. Roku 1891 byl závod přesunut do Sofie a roku 1924 je výroba přesunuta do Kazanlaku. Kazanlak leží mezi dvěma horami ve střední části Bulharska. Je to nejstarší závod v bulharském obranném průmyslu a největší v sektoru. Po několika dalších změnách jména továrna roku 1988 přijímá jméno ARSENAL.



		Zbrojovka vyrábí a opravuje veškeré vybavení pro potřebu armády.

3.7.4 M95 Simson Suhl rozměry index zpět na obsah typ
		Jeden z dalších německých výrobců chladných zbraní je Simson - Suhl. Firma vznikla roku 1825, přesné datum registrace není známo. Logo používané na zbraních je SIMSON SUHL či SIMSON & C° SUHL. Kromě velkého množství civilních a vojenských střelných zbraní firma také vyráběla různé bajonety do konce 1. světové války, včetně toho že měla některé zahraniční smlouvy, mimo jiné i s vládou Peru či Řeckem.

Firma je nyní součástí Suhlar Jagdwaffen a vyrábí brokovnice a jejich kombinace pod názvem VEB FAHRZEUG UND GERATEWERK SIMSON.
GERBRUDER SIMSON (1825 - 1880)
SIMSON - COMPANIE (1880 – 1936?)

"Berlin Suhler Waffen - und Fahrzeugwerke" (BSW) (1936? – 1945)

VEB FAHRZEUG UND GERATEWERK SIMSON (1945 - 1972)
Samotný bodák byl vyroben na export do Bulharska, kde v pozdějších letech prošel repasí a byl následně uskladněn.

3.7.5 M95 FGGY index zpět na obsah typ
		Bodák M95 z produkce zbrojovky v Budapešti (FGGY), značeno na čepeli. Z opačné strany se nachází značení v podobě jednoocasého lva. V některých případech se lev nachází i na příčce bodáku. Zbraně jsou vyrobené v rakouských a německých firmách a následně exportovány do Bulharska. V roce 1897 byla totiž puška typu mannlicher zavedena do výzbroje bulharské armády. Po válečném konfliktu byly zbraně repasovány, nově označeny el. tužkou a uskladněny.

3.7.6 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Totožný bodák jako předchozí, včetně stejného výrobce (zbrojovka Budapešt), s tím rozdílem že před uskladněním po vyřazení ze služby neměl vyměněné střenky.

*******************************************************

3.8

Rzeczpospolita Polska

Polská republika

1918 - 1939

3.8.1 M95 Zbrojovka Krakov

index zpět na obsah typ

Polský bodák M95, pravděpodobně pouze repasovaný krakovskou zbrojovkou.

3.8.2 M95 Zbrojovka Krakov index zpět na obsah typ
		Bodák M95 vyrobený podle předválečného vzoru s hranatým žlábkem ve zbrojovce č. 4 v Krakově. Na druhé straně čepele je znak Polska - orlice vz. 17. Na příčce je vyražena značka přejímací komise KO (Komisja Odbiorcza) a číslo 22, což je rok převzetí bodáku do armády, jenž byl zároveň posledním rokem, kdy se tyto bodáky vyráběly. Tato přejímací značka je přeškrtnuta. Na druhé straně příčky je mezi nýty vyraženo nové evidenční číslo zbraně 2137. Číslice 1 pochází pravděpodobně ze starého čísla.





Zdroj: http://myvimu.com/exhibit/31312

3.8.3 M95 Zbrojovka Krakov index zpět na obsah typ
		Stejný bodák jako předchozí, na příčce zůstalo zachováno původní značení.

*******************************************************

4. VYCHÁZKOVÉ BODÁKY A BODÁKY VOJENSKÝCH GÁŽISTŮ

4.1 Vycházkové bodáky rakousko-uherské armády

Vycházkové bodáky byly soukromou zbraní, kterou voják nosil pouze na vycházky. Můžeme najít velké množství různých provedení od perfektně zpracovaných kusů od renomovaných výrobců až po kusy připomínající práci učňů bez valného nadání. V naprosté většině případů tyto bodáky nešly nasadit na zbraň a ani k tomu nebyly určené.

Typický příklad kabinetky která vznikla v té době běžným způsobem a to tak, že fotografovaný odložil svůj bodák (nebo šavli) a v ateliéru mu byl zapůjčen bodák pěkně niklovaný. Ateliéry na to byly vybavené a poskytovaly na focení pěkně vyleštěné zbraně a další rekvizity, jako třeba portepe. Samozřejmě pokud si dotyčný nechtěl ponechat svoji zbraň. Způsob focení po rozpadu R. U. monarchie zůstal stejný, stejně jako majitelé ateliérů.

4.1.1 rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák od neznámého výrobce, patrné je velmi špatné opracování a slícování součástí.

4.1.2 rozměry index zpět na obsah typ
		Tento bodák je zajímavý delším hákem příčky a za povšimnutí také stojí absence uzamykacího zařízení v hlavici rukojeti.

4.1.3 rozměry index zpět na obsah typ
		Vycházkový bodák vyrobený z běžného služebního poddůstojnického bodáku z válečné produkce firmy OEWG. Úprava spočívala v poniklování zbraně.

4.1.4 rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák od neznámého výrobce, slušně opracovaný.

4.1.5 index zpět na obsah typ
		Vycházkový bodák od výrobce "Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin, Chorvatsko". Zajímavá je kombinace hranatého žlábku čepele a drátěného očka na střapec.

4.1.6 rozměry index zpět na obsah typ
		Poměrně vzácný poddůstojnický vycházkový bodák pro krátkou pušku Mannlicher vz.95, vyrobený solingenskou firmou Weyersberg, Kirschbaum & Companie. Bodáky tohoto typu byly vyráběny několika firmami, pouze malý počet má výrobní značení rakouských či solingenských výrobců. Ačkoliv se jedná o zbraň dekorační, je tento bodák od firmy WKC pečlivě zpracován a lze jej nasadit na pušku. Vycházkové bodáky byly prakticky vždy niklované. Niklování bylo prováděno přímo na ocel bez předchozího pomědění, tudíž má dnes většina bodáků niklování poškozené.

4.1.7 rozměry index zpět na obsah typ
		Typický příklad poddůstojnického vycházkového bodáku vz.95, na první pohled levnějšího výrobního provedení. Bodák není značen a je co do velikosti a tvaru dosti pozměněn. Právě proto, že šlo jen o zbraň dekorativní, byla jejich kvalita natolik špatná, že tyto bodáky nešli ani nasadit na pušku. Uvedené bodáky si poddůstojníci kupovali a byly jejich osobním majetkem.

4.1.8 Vycházkový pro kadety rozměry index zpět na obsah typ
		Vycházkový bodák pro kadety nevalné výrobní úrovně s průměrem nákružku 12 mm. Vodítkem pro určení tohoto bodáku je hlavně délka jílce, která oproti obvyklým 103 mm měří pouze 97 mm.

4.1.9 rozměry index zpět na obsah typ
		Sběratelsky zajímavý, málo se vyskytující poddůstojnický vycházkový bodák v niklu (včetně pochvy) od výrobce W. KLARKA - LINZ (hlavní město horního Rakouska). Při pohledu na tenhle exemplář stojí za povšimnutí jeho falešná muška naznačená na nákružku příčky. Jako u většiny vycházkových bodáků je niklování částečně poškozené.

4.1.10 rozměry index zpět na obsah typ
		Poměrně hrubě zpracovaný vycházkový bodák s naznačenou drážkou ve hřbetu rukojeti byl nedbale osazen mosazným štítkem s korunou a písmenem K. Zkřížené šavle a kladiva na čepeli naznačují, že byl bodák vyroben některým z vídeňských výrobců. V úvahu připadají firmy Ludwig Zeitler nebo Dürbeck, ale je možné, že tuto značku používaly i další firmy.

4.1.11 rozměry index zpět na obsah typ
		Co do počtu málo se vyskytující poddůstojnický vycházkový bodák M95 v mírové kvalitě od neznámého výrobce s netypickým čtvercovým tvarem stiskátka.

4.1.12 rozměry index zpět na obsah typ
		Kvalitně zpracovaný vycházkový bodák vyrobený solingenskou firmou Weyersberg, Kirschbaum & Companie.

4.1.13 rozměry index zpět na obsah typ
		Zajímavý vycházkový bodák bez označení výrobce. Čepel s výbrusem pouze na jedné straně je poměrně vzácná.

*******************************************************

4.2 Bodáky pro vojenské gážisty rakousko-uherské armády

Od 24. 1. 1917 bylo oficiálně povoleno nošení poddůstojnických bodáků vz. 1895 vojenským osobám, kterým příslušelo nosit šavli nebo kord. Jednalo se početnou skupinu důstojníků, důstojnických čekatelů, vojenských úředníků a dalších gážistů. Bodáky byly nošeny v poli i zápolí kromě strážní služby a přehlídek. Mimo službu nebylo nošení bodáků povoleno, nejednalo se tedy o bodáky vycházkové. Toto řešení bylo považováno za válečné provizorium a v budoucnosti se počítalo se zavedení nové dekorativní krátké chladné zbraně. Všeobecně se předpokládalo nošení bodáků standardních, ale vzhledem k válečné době docházelo k rozsáhlé "lidové tvořivosti", která byla mezi vojáky velmi oblíbená. Zejména důstojníci si nechávali dle osobních představ a vkusu upravit bodáky od vojenských zbrojířů.

4.2.1 rozměry index zpět na obsah typ
		Úprava běžného služebního bodáku, která spočívala v nahrazení standardních ořechových střenek střenkami kostěnými se zabroušenými nýty.

4.2.2 index zpět na obsah typ
		Úprava bodáku M95/90 pro mužstvo. Na příčku byl přidán hák a na hlavici rukojeti průvlek na střapec. Střenky jsou z vrstev měděného a mosazného plechu. Vrchní vrstva pochází z měděného těsnícího kroužku vystřeleného dělostřeleckého granátu.

4.2.3 index zpět na obsah typ
		Úprava bodáku M95 pro mužstvo, vyrobeného Štýrskou zbrojovkou (OEWG). Na příčku byl přidán hák a na hlavici rukojeti průvlek na střapec. Střenky jsou kostěné. Na straně u stiskátka je do střenky zapuštěn pásek z měděného těsnícího kroužku vystřeleného dělostřeleckého granátu a na něm naletován čepicový odznak z italské fronty od řeky Isonzo. Střenky jsou připevněny měděnými nýty s mosaznými podložkami. Na hlavici bodáku je zkratka pěšího pluku č. 100 (Infanterie Regiment "von Steinsberg" Nr. 100) a číslo zbraně. Toto označení pochází z doby před úpravou bodáku na poboční zbraň gážisty. Mírová dislokace pluku





		byla v Krakově (štáb, I. a IV. prapor), Banja Luka (II. prapor) a Teschen (III. prapor) Nár. složení v r. 1914: 37% Poláci 33% Češi 27% Slezští Němci 3% ostatní Doplňovací obvod pluku: Teschen (v současnosti Český Těšín v České republice a Czieszin v Polsku)

4.2.4 rozměry index zpět na obsah typ		Krásný exemplář poddůstojnického bodáku na štuc z produkce Budapešťské zbrojovky (FGGY), upravený na poboční zbraň gážisty. Úprava spočívala ve vytvoření rostlinného motivu v levé střence metodou intarzie. Gážisté samozřejmě mohli nosit neupravené poddůstojnické bodáky, ale bývalo zvykem nechat si rakouské či trofejní bodáky upravit dle vlastního vkusu.

4.2.5 rozměry index zpět na obsah typ		Jedna z mnoha úprav běžného bodáku pro mužstvo na poboční zbraň gážisty. Úprava spočívala v přidání průvlaku na střapec na hlavici rukojeti a přidělání háku na příčku. Na bodáku byly také nahrazeny standardní ořechové střenky kostěnými se zabroušenými měděnými nýty. Uprostřed levé střenky je osazen znak připomínající erb .

4.3 Vycházkové bodáky československé armády

4.3.1 rozměry index zpět na obsah typ		Pravděpodobně limitovaný exemplář kvalitně niklovaného bodáku (včetně pochvy) a šroubů držících dřevěné střenky z produkce Brněnské zbrojovky. Šrouby jsou hladké bez drážky pro šroubovák. Bodák postrádá kromě loga výrobce na čepeli jakékoliv jiné značení .

4.3.2 rozměry index zpět na obsah typ		M95 pro poddůstojníky, zjednodušené válečné výroby z produkce Štýrské zbrojovky. Po válečném konfliktu došlo k citlivé repasi ve zbrojovce Brno. Povrch bodáku včetně šroubů a pochvy je poniklován. Jílec je osazen světlými bukovými střenkami se dvěma zapuštěnými šrouby bez zářezu s maticemi. Značení na čepeli zůstalo po původním výrobci, pochva (5.3.7) značena ČSZ.

*******************************************************

5. POCHVY

Pochvy k bodákům typu Mannlicher M95 z mírové produkce jsou zakončené kuličkou a mají složitější obústek. Postupem let byla výroba zjednodušena, a zmiňovaný obústek a kuličku již postrádají.
Pochvy se od různých výrobců liší jen detaily, v zásadě se používaly se všemi variantami bodáku Mannlicher M95. Původní nátěr byl černý. V průběhu válečných let se používaly i barvy jako khaki zelená, šedivá, či šedozelená, nebo také hnědá. U některých vycházkových bodáků je pochva niklovaná.

5.1 Rakousko-Uhersko

5.1.1 rozměry zpět na obsah
			Pochva bez označení výrobce opatřená nátěrem z doby 1. sv. války.

5.1.2 rozměry zpět na obsah
			Pochva vyrobená firmou Vogel & Noot, Hartberg, opatřená původním černým nátěrem.

5.1.3 rozměry zpět na obsah
			Náhradní pochva vyrobená firmou Vogel & Noot, Hartberg, zjednodušená válečná produkce opatřená původním khaki nátěrem.

5.1.4 rozměry zpět na obsah
			Náhradní pochva bez označení výrobce. Nouzová, max. zjednodušená výroba z období 1. sv. války.

5.1.5 rozměry zpět na obsah
			Původně služební pochva vyrobená firmou Vogel & Noot, Hartberg. Pochva byla poniklována a použita pro vycházkový bodák.

5.1.6 rozměry zpět na obsah
			Pochva vyrobená firmou OEWG (Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr), opatřená původním černým nátěrem. Zjednodušená výroba s ohýbaným noscem.

5.1.7 rozměry zpět na obsah
			Pochva vyrobená firmou FGGY (Femaru Fegyver és Gépgyár, Budapest).

5.1.8 rozměry zpět na obsah
			Pochva od neznámého výrobce určená pravděpodobně pro vycházkový bodák. Za povšimnutí stojí zabroušení nýtů zajišťujících obústek a jednoduché provedení obústku. Pochva je v původním nátěru.

5.1.9 rozměry zpět na obsah
			Pochva vyrobená firmou OEWG (Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr), nosec ostře hraněný v ohybu (na rozdíl od pochvy 5.1.6).

5.1.10 rozměry zpět na obsah
			Individuální úprava pochvy M95 pro poboční zbraň vojenských gážistů. Pochva vznikla spojením dvou normálních pochev.

5.1.11 rozměry zpět na obsah
			Tato pochva se zbytky původní šedé barvy je zajímavá tím, že na rozdíl od běžné pochvy má obústek přinýtovaný pouze jedním nýtem. Výrobce pochvy je neznámý, jedná se o půdní nález, v pochvě byl vycházkový bodák vyrobený firmou WK&C.

5.1.12 rozměry zpět na obsah
			Pochva jednoduché válečné výroby od neznámého výrobce značená pouze přejímací značkou - orlicí.

5.1.13 rozměry zpět na obsah
			Náhradní pochva vyrobená firmou Vogel & Noot, Hartberg, zjednodušená válečná produkce.

5.1.14 rozměry zpět na obsah
			Původní originál (nerepasovaná) pochva na M95 z výrobní produkce firmy s iniciály AB - August Bickel. Nosec pochvy je vyroben z ohnuté pásoviny, jedná se pravděpodobně o pozdější (jednoduší) výrobu než v případě pochvy 5.1.18. Pochva již bohužel postrádá vlivem koroze svůj originál šedý nátěr, po němž je malý pozůstatek ve vrchní části pochvy.

5.1.15 rozměry zpět na obsah
			Pochva vyrobená Štýrskou zbrojovkou a převzatá R. U. armádou. Později poniklovaná a použitá s vycházkovým bodákem.

5.1.16 rozměry zpět na obsah
			Pochva se zbytky šedého nátěru,od neznámého výrobce zjednodušené válečné výroby.

5.1.17 rozměry zpět na obsah
			Pochva z produkce zbrojovky ve Štýru s původním khaki zeleným nátěrem.

5.1.18 rozměry zpět na obsah
		Pochva na M95 z výrobní produkce firmy s iniciály AB - August Bickel. Na rozdíl od pochvy 5.1.14 od téhož výrobce má tento exemplář nosec vyrobený z úhelníku nařezaného na proužky a dotvarovaného.

5.1.19 rozměry zpět na obsah
			Standardní pochva z produkce zbrojovky ve Štýru, jenž nevyniká ničím zvláštním z výrobního hlediska. Co je neobvyklé, je vrchní nátěr pochvy, respektive jeho pozůstatky, které jsou hnědé.

5.2 Bulharské pochvy

5.2.1 rozměry zpět na obsah
			Pochva od neznámého výrobce, doklad "citlivé" repase bulharské zbrojovky.

5.2.2 rozměry zpět na obsah
			Pochva od výrobce FGGY, další příklad repase v Bulharsku.

5.2.3 rozměry zpět na obsah
			Pochva od výrobce OEWG, další příklad repase v Bulharsku.

5.2.4 rozměry zpět na obsah
			Pochva od výrobce August Bickel - Metallwarenfabrik, Thuringen.

5.3 Československé pochvy

5.3.1 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku vz. 22, výrobce ČSZ. Čepel a pochva bodáku byly odvozené z M95. Uzamykací zařízení bodáku však bylo typu Mauser M1898.

5.3.2 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95, výrobce Zbrojovka Praga - Vršovice.



Pochvy bodáků pro pušky Mannlicher byly po zařazení do československé armády přetírány khaki barvou, často velmi neuměle, hrubým štětcem (viz. vyobrazený exemplář). Tón barvy na zmiňovaných pochvách je jasnější (zelenější), než je khaki zbarvení současné armády.

5.3.3 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95, výrobce neznámý, pochva byla po repasi nabrinýrována. Podle značení byla uložena v divizním skladu v Brně.

5.3.4 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95, výrobce Moravské ocelárny a železárny v Olomouci-Řepčíně. Podle značení byla uložena ve skladu divizního velitelství č. 10 v Banské Bystrici.

5.3.5 rozměry zpět na obsah
			Niklovaná pochva z produkce Moravských oceláren a železáren v Olomouci-Řepčíně.

5.3.6 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95 repasovaná po válce v některé z našich zbrojovek. Na nosci nedoražený uherský znak.

5.3.7 rozměry zpět na obsah
	Pochva z produkce zbrojovky Brno k vycházkovému bodáku M95 (4.3.2) s povrchovou úpravou poniklováním.

5.4 Srbské a jugoslávské pochvy

5.4.1

rozměry zpět na obsah

Pochva k bodáku M95M (3.6.1). Repase pravděpodobně rakouské náhradní pochvy. Pochva je brinýrovaná a je sčíslovaná s bodákem.

5.4.2

rozměry zpět na obsah

Pochva k bodáku M95M (3.6.3). Pochva je brinýrovaná a je sčíslovaná s bodákem.

5.5 Německé pochvy

5.5.1

rozměry zpět na obsah

Pochva k bodáku M95 (3.9.3). Původně rakousko-uherská pochva vyrobená zbrojovkou ve Štýru. Repase provedená v německém stylu po anšlusu Rakouska - obústek pochvy není přinýtován, ale přišroubován jedním šroubkem z boku. Nosec je ke špičce šikmo zbroušen, povrch je načerněn.

5.5.2

rozměry zpět na obsah

Tato původně čs. pochva (výrobce ČSZ) byla s největší pravděpodobností používána během 2. sv. války německou brannou mocí. Pochva má stejné číslo jako bodák 3.4.9

5.5.3

rozměry zpět na obsah

Tato původně čs. pochva (výrobce Zbrojovka Praga) byla s největší pravděpodobností používána během 2. sv. války německou brannou mocí. Pochva byla získána s bodákem 3.4.10.

5.6 Pochvy - Rakouská republika

5.6.1 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95 bez označení výrobce prošla repasí v letech 1934 až 1938.

5.6.2 rozměry zpět na obsah
			Pochva k bodáku M95, výrobce Vogel & Noot, Hartberg (V&N), repasovaný v letech 1918 až 1934.

5.7 Neurčené pochvy

5.7.1 rozměry zpět na obsah
			Černě lakovaná pochva zjednodušené výroby. Na nosci vyražené malé sluníčko, jenž je s největší pravděpodobností značkou výrobce oné pochvy. Dále stojí za povšimnutí kulička na dolním konci, která u většiny zjednodušených pochev chybí. Pochva byla získána s bodákem č. 3.1.33

*******************************************************

zpět na obsah

6. ZÁVĚSNÍKY

6.1 Rakousko-Uhersko

Během desítek let se ve výzbroji Rakouska-Uherska zároveň s uniformami a výstrojními doplňky měnily i závěsníky. Dnes se proto setkáváme s několika typy závěsníků používaných v období monarchie, ale i po ní.

Závěsníky k bodákům M95 byly vyrobeny z 3 mm silné hovězí svrchní kůže v přírodní barvě s obdélníkovým šitím bez nýtů. V průběhu válečných let se vyráběly z náhradních surovin, z vepřové kůže, z dvojité tenké kůže či z hrubého plátna a též různé kombinace zmiňovaných materiálů s nýty.

6.1.1 Služební závěsník

Služební závěsník ze silné tmavé kůže s kosočtvercovým zdrsněním lícové strany.

Délka: 219 mm

Max. šířka: 61 mm

zpět na obsah

6.1.2 Služební závěsník

Služební závěsník ze silné tmavé kůže se zdrsněním lícové strany v podobě kroužků.

Délka: 212 mm

Max. šířka: 62 mm

zpět na obsah

6.1.3

Parádní závěsník prošívaný zlatou nití, pravděpodobně určený k poboční zbrani vojenských gážistů, jenž byly často vyrobeny právě z bodáku M95.

Délka: 257 mm

Max. šířka: 75 mm

zpět na obsah

6.1.4

Vycházkový závěsník podšitý / podlepený zelenou plstí.

Délka: 238 mm

Max. šířka: 46 mm

zpět na obsah

6.1.5

Závěsník ušitý ze zelené kůže podšité šedou plstí.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 47 mm

zpět na obsah

6.1.6

Závěsník ušitý z tvrdé, nevydělané kůže.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 54 mm

zpět na obsah

6.1.7

Vycházkový závěsník ušitý z tenké měkké kůže.

Délka: 262 mm

Max. šířka: 53 mm

zpět na obsah

6.1.8

Vycházkový závěsník podšitý / podlepený šedou plstí.

Délka: 239 mm

Max. šířka: 45 mm

zpět na obsah

6.1.9

Závěsník vycházkový či pro vojenské gážisty z kaštanově hnědé, hladké kůže, šití zesíleno nýty. Zadní strana podšita / podlepena zelenou plstí.

Délka: 250 mm

Max. šířka: 54 mm

zpět na obsah

6.1.10

Závěsník vycházkový či pro vojenské gážisty z hnědé, hladké kůže. Kůže závěsníku ohnutá zezadu dopředu a použití dvou přezek je velmi neobvyklé.

Délka: 225 mm

Max. šířka: 62 mm

Délka před. dílu: 74 mm

zpět na obsah

6.1.11

Náhradní závěsník ušitý z hrubého plátna.

Délka: 215 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 77 mm

zpět na obsah

6.1.12

Závěsník ušitý ze silné hnědé kůže, dodatečně zkrácený.

Délka: 225 mm

Max. šířka: 45 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.1.13

Závěsník původně určený k bodáku Werndl M 1870 nebo M1873, dodatečně zkrácený. V průběhu války docházelo k mnoha nestandardním úpravám.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 62 mm

Délka před. dílu: - mm

zpět na obsah

6.1.14

Závěsník ze silné tmavohnědé kůže neobvyklého střihu, šití zesíleno čtyřmi nýty. Přední díl je v části nad otvorem pro nosec pochvy zesílen našitým a přinýtovaným proužkem kůže. Tento závěsník byl prý používán v uherské části monarchie s bodákem M95/90 (9.1), snad u kavalerie.

Délka: 227 mm

Šířka poutka: 65 mm

Šířka před. dílu: 63 mm

Délka před. dílu: 65 mm

zpět na obsah

6.1.15

Závěsník ze silné tmavohnědé kůže klasického střihu. Od běžného služebního závěsníku se liší délkou prošití poutka ve tvaru obdélníku.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 70 mm

zpět na obsah

6.1.16

Závěsník ze silné světle hnědé kůže, používaný četnictvem. Zajímavostí je razítko výrobce.

http://www.bayonetconnection.com/

zpět na obsah

6.1.17

Závěsník z hnědé kůže, (na zadní straně závěsníku, pozůstatek po půlkruhovém šití, typickém pro závěsníky typu Werndl nebo Mannlicher), v průběhu let byl závěsník upraven a nošen s nožovým vycházkovým bodákem M1895.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 78 mm

zpět na obsah

6.1.18

Závěsník ze silné hnědé kůže zajímavý odlišným (užším) tvarem prošití poutka na opasek.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.1.19

Závěsník ze silné kůže v přírodní barvě pro četnictvo, úprava závěsníku 6.1.16. Závěsník vyrobila firma W H Stolla´s Sohne Wienn. Druhé razítko GBA (Gendarmerie Beschaffungs Amt) je od kontrolního úřadu. Tyto závěsníky se používaly u četnictva a ještě v padesátých letech u nově vznikající rakouské armády.

Délka: - mm

Max. šířka: - mm

Délka před. dílu: - mm

zpět na obsah

6.1.20

Stejný závěsník jako 6.1.19, liší se výrobcem - K A Stolla Wienn.

Délka: - mm

Max. šířka: - mm

Délka před. dílu: - mm

zpět na obsah

6.1.21

Vycházkový závěsník z hnědé kůže úzkého střihu.

Délka: 243 mm

Max. šířka: 51 mm

zpět na obsah

6.1.22

Další vycházkový závěsník z hnědé kůže.

Délka: 229 mm

Max. šířka: 49 mm

zpět na obsah

6.1.23

Dvojitý závěsník pro šavli M1862 pro Vojenský policejní strážní sbor a justiční stráž a pro bodák (M90, M95 pro štuc).

zpět na obsah

6.1.24
				Experimentální závěsníky pro bodáky M95. Závěsníky se od sebe liší způsobem upevnění na opasek.

Celková délka:
313 mm	315 mm	321 mm	329 mm

zpět na obsah

6.1.25

Vycházkový dlouhý závěsník šitý z tenké tmavě hnědé kůže s filcem na zadní straně, který již chybí.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 50 mm

Délka před. dílu: 65 mm

zpět na obsah

6.1.26

Závěsník ušitý ze silné, hladké, kaštanově hnědé kůže.

Délka: 215 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 70 mm

zpět na obsah

6.1.27

Vycházkový závěsník se zdrsněným (jehličkovým) povrchem úzkého střihu s půlkruhovým zapošitím. Na opačné straně zbytky po lepené plsti.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 50 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.1.28

Závěsník na bodák M95/90 (A. Carter), podobného střihu jako 6.1.14 z tmavě hnědé kůže, horní hrana předního dílu je zesílena našitým pruhem kůže. Šití je zpevněno čtyřmi mosaznými nýty s podložkami.

Délka: 217 mm

Max. šířka: 60 mm

zpět na obsah

6.1.29

Náhradní závěsník ušitý ze silného plátna, vyztužený v místě pro provlečení nosce pochvy přišitým plátkem kůže.

Délka: 190 mm

Max. šířka: 63 mm

zpět na obsah

6.2 Bulharské závěsníky

6.2.1

Závěsník ze silné, světlehnědé kůže zesílený šesti dutými nýty.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 63 mm

zpět na obsah

6.2.2

Závěsník z hrubé látky a tenké kůže se dvěma nýty.

Délka: mm

Max. šířka: mm

zpět na obsah

6.2.3

Závěsník ze silné, tmavohnědé kůže zesílený šesti dutými nýty.

Délka: - mm

Max. šířka: - mm

zpět na obsah

6.2.4

Závěsník ze světlehnědé kůže zesílený šesti velkými dutými nýty.

Délka: - mm

Max. šířka: - mm

zpět na obsah

6.2.5

Závěsník ze světlehnědé kůže zesílený šesti dutými nýty (spodní nýty jsou menší). Na zadní straně je vyražena značka v azbuce:

4^o INTEND

II - 1940

zpět na obsah

6.2.6

Závěsník ze silné, světlehnědé kůže zesílený dvěma dutými nýty ve střední části.

Délka: 204 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 76 mm

zpět na obsah

6.2.7

Závěsník ze silné, světlehnědé kůže zesílený čtyřmi dutými nýty ve spodní části.

Délka: 201 mm

Max. šířka: 68 mm

Délka před. dílu: 76 mm

zpět na obsah

6.2.8

Závěsník z tmavohnědé kůže. Při výrobě závěsníku byl využit zadní díl staršího závěsníku.

Délka: 192 mm

Max. šířka: 59 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.2.9

Závěsník ze silné, světlehnědé kůže zesílený šesti dutými nýty.

Délka: 199 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.2.10

Závěsník ze silné, světlehnědé kůže zesílený šesti dutými nýty.

Délka: 192 mm

Max. šířka: 69 mm

Délka před. dílu: 74 mm

zpět na obsah

6.2.11

Závěsník vyrobený z tenké kůže, jenž prošel repasí, přičemž byl navíc opatřen dobovým hnědo-kaštanovým nátěrem. Ve vrchní části zajištěn dvěma dutými nýty, raženými ze zadní strany.

Délka: 195 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 72 mm

zpět na obsah

6.2.12

Totožný závěsník jako předchozí, u kterého také došlo k repasi. Od předchozího se liší drobnými výrobními detaily, např. duté zajišťovací nýty jsou umístěny uvnitř šití, přičemž jsou ražené z přední strany. Závěsník je také natřen

hnědo-kaštanovou barvou.

Délka: 195 mm

Max. šířka: 66 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.2.13

Závěsník ušitý z poměrně tvrdé tenké kůže s vrchní úpravou v podobě nalakování hnědo-kaštanovou barvou. I tento závěs jeví známky po celkové repasi. Důkazem jsou zbylé otvory po dutých nýtech na zadní straně.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.2.14

Taktéž i tento závěsník je ušitý z tenké kůže s vrchním hnědým nátěrem a zajištěn čtyřmi dutými nýty.

Délka: 210 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.2.15

Tento exemplář je naopak ušitý ze silné kůže, přičemž přední část je z kůže hrubě zpracované, spodní část je rovná. Závěs má šest dutých zajišťovacích mosazných nýtů, z přední strany černěných.

Délka: 190 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 70 mm

zpět na obsah

6.2.16

Závěsník ušitý ze silné kůže, opatřen čtyřmi zajišťovacími nýty. Přední spodní část dobově repasovaná silnou světle hnědou kůži s otvorem pro pochvy typu Mannlicher.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.2.17

Totožný závěsník jako předchozí, se stejným provedením repase s tím rozdílem, že kůže je silná, kaštanově hnědá bez zajišťovacích nýtů ve spodní části. V horní části jsou nýty dva.

Délka: 190 mm

Max. šířka: 62 mm

Délka před. dílu: 72 mm

zpět na obsah

6.2.18

Tento exemplář je v původním výrobním provedení, šitý z tenké tmavohnědé kůže. Závěsník je na zadní straně značen hlavou ženy s vlnitými vlasy. Jedná o prvoválečný německý závěsník k bodákům typu mannlicher repasovaný v Bulharsku, což lze usuzovat dle dutých nýtů uprostřed závěsníku.

Délka: 196 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 78 mm

zpět na obsah

6.2.19

Závěsník z tmavohnědé kůže byl používaný německou armádou během 1. sv. války s bodáky Mannlicher M88, M90 a M95. V Bulharsku prošel repasí, byly přidány velké duté nýty, které závěsník zúžily tak, že pasuje pouze na M95.

Délka: 205 mm

Max. šířka: 65 mm

zpět na obsah

6.2.20

Robustní závěsník šitý ze silné tmavě hnědé kůže, přední spodní část je ze silné, světlé kůže. Uprostřed závěsníku dva duté pojišťovací nýty.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 73 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.2.21

Typická bulharská dobová úprava závěsníku, jenž spočívala ve výměně přední spodní části s otvorem pro bodáky typu Mannlicher. Původně byl závěsník používán s německým bodákem Mauser 98k.

Délka: 215 mm

Max. šířka: 55 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.2.22

Další z mnoha variant závěsníků na bodák typu Mannlicher. Ušitý z kaštanově hnědé hlazené kůže, přičemž uprostřed jsou dva mosazné zajišťovací nýty, které neplní svoji funkci, neboť nejsou proražené až na konec.

Délka: 188 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.2.23

Závěsník šitý z tmavohnědé silné kůže se čtyřmi železnými zajišťovacími nýty v původním výrobním provedení.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 68 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.2.24

Tato varianta závěsníku je v původním výrobním provedení, šitá z tenké tmavě hnědé hlazené kůže s šesti zajišťovacími malými železnými nýty.

Délka: 190 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 74 mm

zpět na obsah

6.2.25

Závěsník německého střihu včetně značení výrobce KF 15 - F. Kinkel? 15 (rok výroby). Dobově repasován, repase spočívala ve výměně předního spodního dílu, jenž je ze silné světlé hrubě zpracované kůže s otvorem pro nasazení pochvy typu Mannlicher.

Délka: 205 mm

Max. šířka: 64 mm

Délka před. dílu: 83 mm

zpět na obsah

6.2.26

Značně široký závěsník na M95 šitý z tenké, hnědě lakované kůže se dvěma zajišťovacími nýty uprostřed. Na zadní straně je v horní části slabě čitelné značení německého výrobce - F. W. KINKEL LEDERWARENFABRIK - MAINZ 1915.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 74 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.2.27

Kaštanově hnědý závěsník šitý z hlazené silné kůže s šesti zajišťovacími železnými dutými nýty, z nichž dva ve spodní přední části chybí.

Délka: 200 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.2.28

Neobvyklý tvar širokého závěsníku na M95 ušitý z hnědě lakované tenké kůže se sedmi zajišťovacími železnými dutými nýty.

Délka: 214 mm

Max. šířka: 73 mm

Délka před. dílu: 80 mm

zpět na obsah

6.2.29
	První ze čtyř typově stejných závěsníků téže barvy, s drobnými výrobními a rozměrovými rozdíly. Ve vrchní části jsou dva středně velké zajišťovací nýty umístěné nad šitím. Na zadní straně stejné značení jako u dalších tří, navíc s datem převzetí III. 1942.
Délka: 214 mm; max. šířka: 73 mm; délka před. dílu: 80 mm

Na těchto čtyřech závěsnících je vyraženo značení v podobě překřížených kanonových hlavní s písmenem S a pod lomící čárou A granát H, spolu s 4 intendaturou a rokem 1942. To dosvědčuje, že se jedná o závěsníky původně určené pro lopatky od francouzské firmy Schneider. Objednány byly ještě před 1. sv. válkou. Za 2. sv. války se kůže z těchto závěsníků použila při výrobě závěsníků na bodáky M95, které byly přejaté 4. divizí bulharské armády v roce 1942.

zpět na obsah

6.2.30

Závěsník ušitý ze silné kůže, s povrchovou úpravou v podobě nalakování kaštanově-hnědou barvou.
Jedná se o druhoválečnou výrobu k bodáku typu Mannlicher. K výrobě - repasi byly použity díly ze starších závěsníků na lopatky. Na zadní straně v horní části značka výrobce původních závěsníků - firmy Schneider.

Délka: 195 mm

Max. šířka: 64 mm

Délka před. dílu: 77 mm

zpět na obsah

6.2.31

Totožný závěsník jako dva předchozí, s drobnými rozdíly v rozměrech.
Na zadní straně shodné značení jako u předchozích závěsníků.

Délka: 195 mm

Max. šířka: 64 mm

Délka před. dílu: 77 mm

zpět na obsah

6.2.32

Poslední závěsník ze 4 kusové série, stejné výroby a povrchové úpravy.
Ve vrchní části dva velké zajištovací nýty. Na zadní straně stejné výrobní značení jako u třech předchozích.

Délka: 195 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.2.33

Závěsní ušitý z hrubého plátna, v místě provlečení nosce pochvy zesílený našitým kouskem kůže.

Délka: 170 mm

Max. šířka: 65 mm

zpět na obsah

6.3 Československé závěsníky

Věcný věstník MNO z r. 1925, čl. 595.

Používání řemenů k puškám a karabinám, sumek a závěsníků pro bodák.

C. Závěsníky.

Závěsníky, kterých se užívá k nošení bodáku na opasku, jsou dvojího druhu. Závěsník obr. 13 (pořadové číslo 113, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) je určen pro bodák vz. 95, závěsník obr. 14 (pořadové číslo 114, příl. k Věst. věc. 1925, č. 8, čl. 90) pro bodák k pušce "Mauser", a to na široký orig. bodák zdéli 50.5 cm.

K puškám vz. 23 a vz. 24 neurčuje se zvláštní vzor závěsníku, nýbrž se bude k těmto puškám používati závěsníků pro bodáky na vz. 95.

Závěsníku pro bodák k pušce "Mauser" lze ovšem používati jako improvisace i pro bodák vz. 95 na pušku vz. 23 a vz. 24.

K dlouhému originálnímu bodáku zdéli 65.6 cm lze používati obou druhů závěsníků, k širokému orig. bodáku zdéli 50.5 cm jen závěsníku pro bodák na pušku "Mauser".

Čj. 4836/40. odděl. z 24/9 1925.

Věcný věstník MNO z r. 1929, čís. 54, čl. 717.

Značkování součástek výstroje z usně

MNO. zjistilo, že se dosavadní značkování součástek výstroje z usně neprovádí jednotně a že se to v mnohých případech děje takovým způsobem, kterým se součástky i poškozují. Aby bylo dosazeno jednotné a trvalé evidence, nařizuje:

1. Hlavní oděvní a lůžkový sklad v Brně bude používati kovového razidla do hloubky k označení součástek z usně čs. stáním malým znakem.

2. Útvary použijí kovového razidla do hloubky k označení příslušnosti součástek z usně k hospodářskému tělěsu ( na příklad P 6, t. j. pěší pluk 6 ). Označení setiny se však provede jenom barvou, stejně jako označení součástek augmentačních a horších mírových zásob.

3. Jednotlivé součástky z usně budou značkovány takto:
a. veškeré řemení, opasky a pouzdra na topůrek na koncích zápinek,
b. veškerá pouzdra, brašny a sumky na zadcích,
c. závěsníky na zadní straně,
d. veškeré druhy střevíců na horním okraji zápětí uvnitř a
e. vysoké boty na horním okraji holínek uvnitř.

Označování součástek z usně kovovými razidly do hloubky musí však býti věnována náležitá pozornost, protože u každé součástky nutno označování přováděti buď slabšími nebo silnějšími údery podle toho, z jakého druhu usně je součástka zhotovena.
Proto vyzkouší razítkující orgán, dříve než začne součástky z usně označovat, sílu úderu k dosažení žádoucího účinku na kousku usně ( odpadku ). Jako podložky užije desky z tvrdého dřeva ( možno - li však olověné ), na razidlo se uhodí paličkou z tvrdého dřeva.

4. Razidla musí býti zhotovena z tvrdé oceli, ve třech velikostech, a to:

výška celého razidla vesměs 100 mm,
výška písmen 3, 7 nebo 11 mm.
Jednotlivých velikostí razidel se používá podle potřeby.

Výdaj na pořízení razítek jde na vrub paušálu na udržování mírového ústroje nebo augmentačních zásob.

Čj. 22.950 - V./2. odděl. z 2/10 1929

6.3.1

Závěsník ze silné světlé kůže, na lícové straně zdrsněné oválnými vzory.

Délka: 222 mm

Max. šířka: 63 mm

zpět na obsah

6.3.2

Závěsník ze silné světlé kůže, na lícové straně zdrsněné kosočtvercovými vzory.

Délka: 224 mm

Max. šířka: 65 mm

zpět na obsah

6.3.3

Závěsník přešitý z běžného služebního závěsníku pro M95, určený pravděpodobně pro finanční stráž.

Délka: 201 mm

Max. šířka: 62 mm

zpět na obsah

6.3.4

Četnický služební dvojitý závěsník pro šavli vz. 29 a bodák (vzory 1888, 1890, 1895 a 16/33) ze silné kůže přírodní barvy.

zpět na obsah

6.3.5

Věcný věstník MNO z r. 1924, čl. 225.

Adaptace závěsníků pro bodáky

Závěsníky pro bodáky japonského původu, které jsou v zásobách u některých útvarů, adaptují útvary:

Ad I.

a. na závěsníky pro bodáky k pušce Mannlicher,

b. na závěsníky pro krátké bodáky k pušce vz. 23,

c. na závěsníky pro dlouhé bodáky k pušce vz. 23 s ostřím k hlavni, adaptováním otvoru na přední straně závěsníku (viz obr.1).

Ad II.

a. na závěsníky pro dlouhé bodáky k pušce vz. 23 s ostřím od hlavně,

b. na závěsníky pro originální bodáky "Mauser" (úzké - 52 cm dlouhé) adaptováním otvoru na zadní straně závěsníku (viz obr.2).

Popis adaptace

Při adaptaci třeba odstraniti zásadně u závěsníků pro bodáky zápřezky se zápinkou (těchto lze upotřebiti v mírových zásobách).

Při adaptaci dle obr. 1 vyřízne se 10 mm od horního okraje přední části závěsníku pro bodák otvor pro nosec k pochvě pro bodák tak, že výřez je dolů půlkruhovitý (průměr 13 mm).

Při adaptaci dle obr. 2 vyřízne se tentýž otvor, ale 10 mm od spodního okraje vejčitého otvoru na zadní straně závěsníku.

Na adaptaci závěsníku japonského původu na závěsníky pro originální bodáky "Mauser" nelze tu pomýšleti, poněvadž originální bodák "Mauser" je příliš široký a nelze ho vsunout do závěsníku.

Voj. útvary přepracují postupně podle tohoto výnosu všechny závěsníky japon. vzoru, které jsou jak v mírových, tak i v augmentačních zásobách, vydají z inventáře (z účtu augmentačních zásob), adaptují je

a vezmou pak do příjmu v témže inventáři jako závěsníky buď ad I neb ad II.

Pušky uvedené ad I b), c) a II a) budou voj. útvarům během doby vydány.

Čj. 656/40. odděl. s. o. z 5/4 1924.

zpět na obsah

6.3.6 Soukromá úprava, vycházkový závěsník.

zpět na obsah

6.3.7

Četnický závěsník na šavli vz. 29 a bodák (vzory 1888, 1890, 1895 a 16/33).

zpět na obsah

6.3.8

Závěsník na četnickou šavli upravený pro nošení bodáku - pravděpodobně vycházková úprava.

zpět na obsah

6.3.9

Kaštanově hnědý závěsník ušitý z tenké kůže. Uprostřed dva malé zajištovací nýtky. Zadní strana je podšita khaki zelenou plstí. Závěsník je s největší pravděpodobností československý 1.republikový, ušitý k vycházkovému bodáku M95.

Délka: 175 mm

Max. šířka: 53 mm

Délka před. dílu: 60 mm

zpět na obsah

6.4 Německé závěsníky

6.4.1

Po anšlusu Rakouska v roce 1938 používaly německé jednotky také bodáky M95. Tento závěsník byl původně určen pro bodák M 84/98, ale německé branné síly ho používaly i s bodákem M95. Vojáci často odřezávali pojistné řemínky na závěsníku, protože je považovali za překážku při rychlém tasení bodáku.

Délka: 230 mm

Max. šířka: 60 mm

zpět na obsah

6.4.2

Německý závěsník na bodák Mauser 98k. Německo po anšlusu Rakouska a okupaci Čech a Moravy získalo mnoho různých typů zbraní včetně bodáku mannlicher. Tyto závěsníky byly použity i na ukořistěných bodácích M95. Vyobrazený exemplář je varianta bez upínacího řemínku.

Délka: 247 mm

Max. šířka: 52 mm

Délka před. dílu: 82 mm

zpět na obsah

6.4.3

Úprava čs. závěsníku našitím příčného řemínku jako u německých závěsníků.

Délka: 225 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.4.4

Zajímavá válečná nebo poválečná úprava závěsníku pravděpodobně Řeckého (podle příčného otvoru možná na nosec pochvy na francouzské bodáky M1892 používané v Řecku) nebo Bulharského.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 70 mm

Délka před. dílu: 76 mm

zpět na obsah

6.4.5

R-U závěsník ze silné kůže, černěný.

K načernění závěsníku došlo s největší pravděpodobností za 2 sv. války během okupace nacisty, poté i s bodákem byl převzat do výzbroje některé z ozbrojených složek.

Délka: 220 mm

Max. šířka: 65 mm

Délka před. dílu: 73 mm

zpět na obsah

6.5 Rakouská republika - závěsníky

6.5.1

Závěsník ze silné hnědé kůže klasického střihu značený orlicí rakouské 1. republiky a zřejmě výrobcem a letopočtem, a nečitelným razítkem, je poškozený ořezáním.

Délka: 218 mm

Max. šířka: 58 mm

Délka před. dílu: 72 mm

zpět na obsah

6.5.2

Podobný závěsník ze silné tmavě hnědé kůže jako 6.5.1, včetně značení rakouské 1.republiky a s letopočtem 26.

Délka: 215 mm

Max. šířka: 60 mm

Délka před. dílu: 75 mm

zpět na obsah

6.5.3

Závěsník střední velikosti šitý ze silné hladké kůže s povrchovou úpravou, pravděpodobně z meziválečné výroby na bodák M95.

Délka: 190 mm

Max. šířka: 55 mm

Délka před. dílu: 70 mm

*******************************************************

zpět na obsah

7. STŘAPCE

7.1 Střapce k bodákům Rakousko-Uherska

Poddůstojnické bodáky byly doplňovány žlutočerným pěchotním střapcem z ovčí vlny, který byl již tradičně vyhrazen pro velmi početnou skupinu funkcí, které u různých druhů vojska odpovídaly čtyřem poddůstojnickým hodnostem:

KADET - důstojnický aspirant
FELDWEBEL - šikovatel
ZUGSFÜHRER - četař
KORPORAL - desátník

Od ledna 1917 mohli při službě v poli i zápolí nosit poddůstojnické bodáky i vojenští gážisté. Z tohoto důvodu bylo zavedeno celkem 5 druhů nových třapců s písmenem "K" Karl (na krčku žaludu).

7.1.0.1 způsoby vázání poddůstojnických střapců

Střapec uvázaný na M95. Střapec mohl být uvázaný nadlouho, kdy byl uzel u očka a nebo nakrátko, kdy byl uzel na háku příčky. Střapce se též vázaly na závěsník, pravděpodobně kvůli nedostatku poddůstojnických bodáků během 1. sv. války.

M95 pro poddůstojníky se střapcem uvázaným nakrátko.

Desátník (Korporal) se střapcem uvázaným

na závěsníku bodáku M95 pro mužstvo.

Střapec uvázaný na M88

Střapec uvázaný na M70. Tento střapec je zajímavý svojí konstrukcí. Je pravděpodobné, že se všechny zde vyobrazené střapce používaly současně, neznáme však název ani dataci publikace, ze které kresby pochází.

zpět na obsah

7.1.0.2 Sjednocující (Egalisierung) barvy pluků

Střapce 7.1.6, 7.1.8, 7.1.9 nejsou zatím jednoznačně určeny. Domníváme se, že se jedná o střapce pro měšťanské gardy nebo pro některé složky armády s tím, že barvy odpovídají barvám výložek jednotlivých pluků.

Kolem r.1900 bylo v R.U. armádě 102 pluků, které měly svoji plukovní hudbu a její příslušníci, kromě kapelníků, měli různé barvy střapců.
- místo císařské žluté byla bílá
- místo černé byly tzv. egalizační (sjednocující) barvy pluku.

Jednu barvu výložek měly až čtyři pluky, další rozlišovací znak byla barva knoflíků (žlutá a bílá) a poslední dělení bylo na německé a maďarské pluky podle typu kalhot (tzv. "uherské kalhoty" s ornamenty na stehnech).

zpět na obsah

7.1.0.3 Příklady skutečných značek jednotek a jejich egalizační barvy

7.1.0.3.1 Pěší pluk (Infanterieregiment)
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
N	1 R		Pěší pluk č. 1 Infanterieregiment Kaiser Nr.1	Krakow, 1. Mostar, 4. Opava	3.1.19
U	2 R		Pěší pluk č. 2 Infanterieregiment Alexander I. Kaiser von Rußland Nr.2	Brassó, 1. Nagyzeben
U	5 R		Pěší pluk č. 5 Infanterieregiment Freiherr von Klobučar Nr.5	Eperjes, II. Rogatica, III. Szatmár-Németi, IV. Kisszeben	3.1.15
U	16 R		Pěší pluk č. 16 Infanterieregiment Freiherr von Giesl Nr.16	Vídeň, IV. Belovar
N	18 R		Pěší pluk č. 18 Infanterieregiment Erzherzog Leopold Salvator Nr.18	Hradec Králové, I. Nevesinje	3.1.27
U	19 R		Pěší pluk č. 19 Infanterieregiment Erherzog Franz Ferdinand Nr.19	Tolmein, I. Sesana, III. Györ, IV. Karfreit
U	50 R		Pěší pluk č. 50 Infanterieregiment Friedrich Großherzog von Baden Nr.50	Gyulafehérvár, IV. Stolac	3.1.33
U	72 R		Pěší pluk č. 72 Infanterieregiment Freiherr von David Nr.72	Bratislava, II. Teodo	3.1.32
U	82 R		Pěší pluk č. 82 Infanterieregiment Freiherr von Schwitzer Nr.82	Vídeň, III. Székelyudvarhely
N	92 R		Pěší pluk č. 92 Infanterieregiment Edler von Hortstein Nr.92	Terezín, I. Chomutov, II. Kalinovik
N	95 R		Pěší pluk č. 95 Infanterieregiment von Kövess Nr.95	Lemberg, II. Foča, III. Czortków
N	97 R		Pěší pluk č. 97 Infanterieregiment von Waldstätten Nr.97	Belovar, III. Triest, IV. Carlstadt	3.1.31
N	100 R		Pěší pluk č. 100 Infanterieregiment von Steinsberg Nr.100	Krakow, II. Banja Luka, III. Teschen	3.1.37, 4.2.3
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (N - mosazné, N - stříbrné), písmeno N německé a U uherské jednotky. ** Normálně sídlo pluku, kurzívou umístění odloučených praporů

zpět na obsah

7.1.0.3.2 Bosensko-hercegovský pěší pluk (Bosnisch-hercegovinisches Infanterieregiment)
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
O	2 BHR		Bosensko-hercegovský pěší pluk č. 2 Bosnisch-hercegovinisches Infanterieregiment Nr. 2	Graz, III. Banja Luka
O	4 BHR		Bosensko-hercegovský pěší pluk č. 4 Bosnisch-hercegovinisches Infanterieregiment Nr. 4	Budapešť, III. Tuzla
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (O - mosazné, O - stříbrné) ** Normálně sídlo pluku, kurzívou umístění odloučených praporů

zpět na obsah

7.1.0.3.3 Rakouská zeměbrana, zemští a císařští střelci (Landwehr/Landesschützen/Kaiserschützen)
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
N	9 LR		Zeměbranecký pěší pluk „Litoměřice“ č. 9 Landwehrinfanterieregiment „Leitmeritz“ Nr. 9	Litoměřice
N	10 LR		Zeměbranecký pěší pluk "Mladá Boleslav" č. 10 Landwehrinfanterieregiment "Jungbunzlau" Nr. 10	Mladá Boleslav	3.1.9
N	12 LR		Zeměbranecký pěší pluk „Čáslav“ č. 12 Landwehrinfanterieregiment „Časlau“ Nr. 12	Čáslav	3.1.38
N	13 LR		Zeměbranecký pěší pluk „Olomouc“ č. 13 Landwehrinfanterieregiment „Olmütz“ Nr. 13	Olomouc
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (N - mosazné, N - stříbrné), písmeno N německé a U uherské jednotky. ** Normálně sídlo pluku, kurzívou umístění odloučených praporů

zpět na obsah

7.1.0.3.4 Myslivecký pluk (Jäger-Regiment)
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
O	3 JR		3. pluk tyrolských císařských myslivců 3. Regiment der Tiroler Kaiserjäger	Rovereto, I. Riva, IV. Trient	9.1.2
O	JB 10		Prapor polních myslivců č. 10 Feldjäger Battalion No. 10	Vigo di Fassa	3.1.39
O	JR 15		Zkomolená značka, 15. pluk neexistoval, pravděpodobně se jedná o 1. pluk a č. 5 je navíc. A nebo se jedná o 15. prapor, který byl součástí 4. pluku tyrolských císařských myslivců. 15. prapor polních myslivců zanikl 1. 10.1890, takže by se jeho značka na M95 neměla dostat.
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (O - mosazné, O - stříbrné) ** Normálně sídlo pluku (praporu), kurzívou umístění odloučených praporů

zpět na obsah

7.1.0.3.5 Hulánský pluk ( Ulanenregiment)
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
O	1 UR		Hulánský pluk rytíře von Brudermanna č. 1 Ulanenregiment Ritter von Brudermann Nr.1	Lemberg, II. Mosty wielkie	3.1.25
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (O - mosazné, O - stříbrné) ** Normálně sídlo pluku, kurzívou umístění odloučených praporů

zpět na obsah

7.1.0.3.6 Technické jednotky
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
O	TR		Telegrafní pluk (Telegraphenregiment)	St. Pölten, II. Sopron, III. Korneuburg	3.1.11
O	3SB		Zákopnický prapor č. 03 Sappeurbataillon Nr. 3	Gorizia, Lublaň (náhr. rota)
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (O - mosazné, O - stříbrné) ** Normálně sídlo pluku, kurzívou umístění odloučených praporů zpět na obsah

7.1.0.3.7 Vojenské ústavy a školy
Egalizační barvy *	Značka jednotky	Ukázka značení	Popis	Garnizóna únor 1914 **	Odkaz
	11 K		Válečná škola, neupřesněno Krigsschule		3.1.5
* Barva písmene na barevném podkladu (barva výložek) značí barvu knoflíků (O - mosazné, O - stříbrné)

zpět na obsah

7.1.0.3.00 Neurčené značky
Značka jednotky	Ukázka značení	Odkaz
OK		3.1.20
HL 93		3.1.10
1 DRA		3.1.40
SW 31		3.1.45
9 K
LFA 26
1 FR
1 KR

zpět na obsah

7.1.1 Střapec pro vojenské gážisty s iniciálou císaře Karla

zpět na obsah

7.1.2 Poddůstojnický služební střapec

Tento druh střapce byl zaveden zároveň s poddůstojnickým bodákem M1867, poddůstojníci ho nosili též na šavli M1862 a pionýrské šavli M1862, pokud byli těmito zbraněmi vyzbrojeni. Střapec zůstal zaveden až do konce monarchie u všech poddůstojnických bodáků. Kadetům bylo povoleno pořídit si místo vlněného střapce na vlastní náklady střapec hedvábný.

zpět na obsah

7.1.3 Střapec pro vojenské gážisty

Portepe ze zlaté dracounové nitě se žlutými hedvábnýmí nitěmi, na krčku FJI a R-U orlice.

zpět na obsah

7.1.4 Střapec pro vojenské gážisty

Portepe ze zlaté dracounové nitě se žlutými hedvábnýmí nitěmi, knot (pásek) je pouze z dracounových nití, na krčku oboustranně K.

zpět na obsah

7.1.5 Střapec pro vojenské gážisty

Portepe (praporčické) ze stříbrné dracounové nitě na krčku je oboustranně K.

zpět na obsah

7.1.6 Střapec pro poddůstojníky ?

zpět na obsah

7.1.7 Střapec pro hudbu

zpět na obsah

7.1.8 Střapec pro poddůstojníky ?

zpět na obsah

7.1.9 Střapec pro poddůstojníky ?

zpět na obsah

7.1.10 Střapec pro hudbu

zpět na obsah

7.1.13 Střapec pro poddůstojníky F.J.I.

Hedvábný poddůstojnický střapec s iniciály

císaře Františka Josefa I.

zpět na obsah

7.1.14 Střapec pro poddůstojníky myslivců.

Hedvábný poddůstojnický střapec s iniciály

císaře Františka Josefa I.

zpět na obsah

7.1.15 Smuteční střapec pro gážisty

Střapec pro gážisty s iniciály císaře Františka Josefa I.,

vyrobený z dracounové nitě a hedvábí, potažený černou síťkou.

*******************************************************

zpět na obsah

7.2 Střapce k československým bodákům

U čs. střapců lze obecně říci, že hnědé vlněné nosilo mužstvo, hnědé se střídavě 3 vlněné a 1 hedvábná třáseň v žaludu měli poddůstojníci, hedvábné s jednou stříbrnou a třemi hnědými třásněmi měli délesloužící, bílé nosili žáci a posluchači vojenských škol a učilišť.

7.2.1 Vycházkový střapec (pravděpodobně)

Hnědý střapec celý hedvábný (kromě vnitřku, který je vlněný), pravděpodobně vycházkový.

zpět na obsah

7.2.2 Střapec pro poddůstojníky

Poddůstojnický střapec z hnědé vlny a hedvábí.

Výňatek z Rukojeti pro poddůstojníky, díl I. Pro všechny zbraně a služby (Praha 1937):

"Žalud třapce je obložen tmavohnědými třásněmi, z nichž jsou střídavě vždy 3 praménky vlněné a 1 hedvábný. Horní část je zakončena 6 řádkami šňůry stočené ze dvou praménků, z nichž je jeden hedvábný a jeden vlněný. Krček je opleten 3 až 4 praménky gimpy, z nichž je vždy jeden hedvábný a ostatní dva až tři vlněné. Žalud i s krčkem je asi 80 mm dlouhý a má 36 mm v průměru. Upevňovací páska je 18 mm široká a asi 76 cm dlouhá - je z tmavohnědé vlny a má uprostřed 3 proužky z tmavohnědého hedvábí. Třapec pro délesloužící se liší od třapce pro poddůstojníky tím, že všechny praménky a proužky, které jsou u třapce pro poddůstojníky hedvábné, jsou o tohoto stříbrné a místo vlny je použito hedvábí."

zpět na obsah

7.2.3 Střapec pro délesloužící

Hnědý hedvábný střapec se stříbrnými pruhy. Dolní uzavřená část je vyložena červeným suknem. Jestli měla barva sukna nějaký význam se nám zatím nepodařilo zjistit, u střapců k čs. šavlím je význam následující:

Armáda - červená, letectvo - modrá, četnictvo - červená, finanční stráž - zelená.

zpět na obsah

7.2.4 Délesloužící desátník se se střapcem se státním znakem

Čs. voják - délesloužící desátník - s vycházkovým bodákem M95 a střapcem se státním znakem.

Foto vzniklo jako kabinetka, dlouhé portepé uvázané na vycházkovém bodáku M95 pochází ze šavle (pro finanční stráž). Nebylo to nic neobvyklého, fotografovanému byl jednoduše zapůjčen v ateliéru pěkný niklovaný bodák s impozantním portepé. Ateliéry na to byly vybavené a poskytovaly na focení pěkné vyleštěné zbraně.

zpět na obsah

7.2.5 Střapec pro četníky

Stříbrný hedvábný střapec, dolní uzavřená část je vyložena červeným suknem. Střapec se nosil na kombinovaném závěsníku na bodák a šavli.

*******************************************************

zpět na obsah

7.3 Střapce k bodákům Německé říše

Jelikož byly zbraně Mannlicher M95 používané i německými jednotkami, může se najít bodák M95 s německým střapcem.

Německé bodáky byly používány se střapci, které byly uvázány k závěsníku. Tyto střapce byly rozděleny do tří různých typů, které používali důstojníci, poddůstojníci i mužstvo. Tyto tři typy se v němčině nazývají Portepee, Troddel a Faustriemen. Každý z těchto stylů se dále dělí na různá provedení, která mohou určit pozici, status organizační jednotky, nebo přiřadit prostředí nositele. Některé střapce byly zmenšené kopie střapců používaných na šavlích a kordících, zatímco jiné se těmito střapci pouze inspirovaly. Některé střapce se nosily se šavlemi, kordíky i bodáky, zatímco jiné se používali pouze s jedním typem chladné zbraně. Střapce byly součástí uniformy a plnili funkci identifikace nositele.


Troddel	Portepee	Faustriemen

Způsob úvazu střapce,

v tomto případě "Faustriemen",

starší typ, na závěsník.

7.3.1 Význam barevného rozlišení střapců pro mužstvo, císařské Německo
I. prapor		posuvník	stonek	věnec
	1. rota
	2. rota
	3. rota
	4. rota
II. prapor
	5. rota
	6. rota
	7. rota
	8. rota
III. prapor
	9. rota
	10. rota
	11. rota
	12. rota
IV. prapor
	13. r. (Kulometná rota)
	14. r. (Pevnostní kulomet. r.)
	15. rota
	16. rota

	Rota myslivců

"Troddel" - starý typ

4. rota

5. rota

6. rota

7. rota

kulometná rota

*******************************************************

zpět na obsah

7.3.2 Barevné rozlišení poddůstojnických střapců podle německých zemí
Země	Barvy střapce
Země	Stuha	Posuvník / stonek	Věnec
Bayern	bílá se dvěma modrými pruhy na každé straně	bílá a modrá	modrá chomáče s bílými vlnkami, třásně zvenku bílé, uvnitř bílo/modré
Baden	bílá se žlutým a červeným pruhem, každý na jedné straně	červená, žlutá a bílá	bílá s žluto/červenými chomáči, bílé (?) třásně
Braunschweig	bílá se dvěma středně-modrými pruhy na každé straně	bílá a středně-modrá	modrobílé chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř červeno/bílé
Hessen	bílá se třemi červenými pruhy na každé straně	bílá s červeno/bílou	červeno/bílé chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř červeno/bílé
Mecklenburg	bílá s červeno/žluto/modrými proužky na stranách	červeno/žluto/modrá	červeno/žluto/modré chomáče, třásně červeno/žluto/modré
Preusen	bílá se dvěma černými pruhy na každé straně	bílá s černou	černo/bílé chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř černo/bílé
Sachsen	bílá se třemi zelenými pruhy na každé straně	bílá se zelenou	zeleno/bílé chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř zeleno/bílé
Württemberg	bílá s jedním černo/červeným pruhem na každé straně	bílá s černo/červenou	černo/červené chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř černo/červené
Reichstruppen	bílá s červenými a černými proužky	bílá s černo/bílo/červenou	černo/bílo/červené chomáče, třásně zvenku bílé, zevnitř černo/bílo/červené
Pruští myslivci nosili střapce na zelené stuze, poddůstojníci měli stuhu i střapec protkávaný stříbrnou nití. Poddůstojníci v Meklenburském 14. mysliveckém praporu měli prošívání zlaté. V Bavorsku nosili myslivci střapce pěchotní.

"Troddel" - starý typ pro poddůstojníky

podd. Meklenburg

podd. Prusko

podd. říšských

jednotek

podd. myslivců,

Prusko

poddůstojnická škola,

3. rota

*******************************************************

zpět na obsah

7.3.3.1 Význam barevného rozlišení střapců nacistického Německa

ARMÁDA
Trodel - po roce 1936
Pěchota
jednotka			stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk	prapor	rota	stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk
	I. prapor
		1. rota
		2. rota
		3. rota
		4. rota
	II. prapor
		5. rota
		6. rota
		7. rota
		8. rota
	III. prapor
		9. rota
		10. rota
		11. rota
		12. rota
	IV. prapor
		13. rota (náhradní)
		14. rota (náhradní)
		15. rota (výcviková)
		16. rota (výcviková)
		17. rota (výcviková)
	V. prapor
		18. rota (výcviková)
		19. rota (výcviková)
		20. rota (výcviková)

Mechanizovaná pěchota
jednotka			stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk	prapor	rota	stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk
	I. prapor
		1. rota
		2. rota
		3. rota
		4. rota
		5. rota
	II. prapor
		6. rota
		7. rota
		8. rota
		9. rota
		10. rota

Dělostřelectvo
jednotka			stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk	prapor	rota	stuha	třásně	posuvník	stonek	věnec
pluk
	I. oddíl
		1. baterie
		2. baterie
		3. baterie
	II. oddíl
		4. baterie
		5. baterie
		6. baterie